Lichtenberk: Volba do Rady ČT a ČRo: Politické strany budou hrát o moc, veřejnoprávní média o svou nezávislost a objektivitu

25.02.2014 18:10

Nadcházející volba nových členů Rady České televize a Českého rozhlasu bude testem vlivu a síly jednotlivých politických stran a zároveň bude mít přímý dopad na míru objektivity a budoucí důvěryhodnosti veřejnoprávních médií. Je to smutné konstatování, ale už pouze o České televizi a Českém rozhlasu můžeme v současné době prohlásit, že jsou to média nejméně poznamenaná zájmy politiků a podnikatelských skupin či obojím, což je asi ta nejhorší možná varianta.

Lichtenberk: Volba do Rady ČT a ČRo: Politické strany budou hrát o moc, veřejnoprávní média o svou nezávislost a objektivitu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize, ilustrační foto

Ať už si to chceme přiznat nebo ne, mediální scéna zažívá v poslední době zemětřesení, jaké tu ještě nikdy nebylo. Největší deníky se dostávají do rukou finančních magnátů a ostrůvek médií „neposkvrněných“ tím, co chtějí nejrůznější zájmové skupiny, se čím dále tím víc zmenšuje. Nezdráhám se prohlásit, že nadcházející volba radních pro Českou televizi a Český rozhlas bude přímým testem demokracie v naší zemi a že může mediální scénu znovu a ještě zásadněji proměnit.

O hodně jde samotným politickým stranám vládní koalice. Všechny z nich by si měly uvědomit, že hrají i samy o sebe a o to, jak moc budou veřejnoprávní média objektivně a nestranně informovat o nich samých. Pro ČSSD a předsedu Bohuslava Sobotku jednoznačně nastává test síly s ANO, které by v případě zásadního úspěchu ovládlo jak významná soukromá média, tak média veřejnoprávní. Pro KDU-ČSL a jejich předsedu Bělobrádka to je zase zkouška, jak moc ji budou jako nejmenší vládní stranu respektovat zbývající členové koalice.

Matematika je jasná: v Radě České televize je nyní šest volných míst, v Radě Českého rozhlasu tři. Bude zajímavé sledovat, jak se dvě velké koaliční strany se svými kandidáty „poperou“ o rozdělení postů v České televizi, kolik televizních radních zbyde na KDU-ČSL a zda prokáží ANO a sociální demokracie dobrou vůli směrem lidovcům v případě rady Českého rozhlasu. Tam, pokud nedojde na potenciálně smírné rozdělení 1+1+1,  vždy prohrají hned dvě strany – velmi pravděpodobně lidovci a někdo další.

Ve středu zájmu bude stát nepochybně Česká televize, mocné médium s obrovským polem působnosti a sledovaností. Sněmovní výbor již zúžil počet kandidátů. Podle médií je tak do Rady České televize navrhován mimo jiné i Milan Uhde, její současný předseda, kterému v březnu mandát končí. Kandidát nepochybně důstojný, s morálním a profesionálním kreditem. Je tam však i řada dalších, jejichž jména nadšení či důvěru rozhodně nebudí.

Například mě nenapadá, proč by měla v tomto důležitém kontrolním orgánu zasednout Eva Jurinová. Nemyslím si, že by bývalá moderátorka a exmluvčí motolské nemocnice byla zrovna tím nejpovolanějším kandidátem. Kontroverzní je například Eugen Freimann, kterého pravoslavná církev zbavila kněžství. Jeho jméno rovněž figuruje v kauze lékaře Jaroslava Bartáka, který si odpykává čtrnáctiletý trest za znásilňování a vydírání.

Trochu v pozadí za Radou České televize je volba radních Českého rozhlasu. Ani tady ale nebude o zajímavě osobní příběhy a prazvláštní kandidáty nouze. Shodou okolností je poslancem za ANO, který má tuto oblasti na starost, bývalý neúspěšný ředitel pardubického studia ČRo Martin Kolovratník. Musel jsem se proto pousmát, když jsem nedávno četl jeho výrok o tom, jak jsou jím prosazovaní kandidáti do rady Českého rozhlasu (a bývalí „odejití“ zaměstnanci téže instituce) pánové Hekela, Šesták a Vejvoda zcela nestranní a apolitičtí. Doslova uvedl: „Navíc prokazatelně nejsou spojeni s žádnou politickou stranou - a to je v mých očích hodně velké plus."

Dovolím si tvrdit pravý opak. Za prvé proto, že jsou (ať už oficiálně či nikoliv) kandidáty ANO a jako takoví představují možnost, že díky nim rozpínavé ANO získá kontrolu nad další z významných institucí na mediální scéně. Je to představa o to děsivější, když si uvědomíme, že jde o médium veřejnoprávní, s vysokou mírou objektivity a nestrannosti, s obrovskou poslechovostí a širokým zpravodajským záběrem. Navíc byli všichni tři jmenovaní stejně jako pan Kolovratník z rozhlasu propuštění, takže je dost možné, že by se v případě zvolení místo péče o rozvoj veřejnoprávního vysílání věnovali svým malým osobním vendetám a vyřizováním účtů z minulosti.

Chtěl bych věřit, že zástupci klasických politických stran budou mít pud sebezáchovy a budou usilovat o to, aby jejich podíl na moci byl vyrovnaný a nenahrával spekulacím o budoucí (ne)vyváženosti zpravodajství u České televize či Českého rozhlasu. V opačném případě tu brzy můžeme zglajchšaltovanou mediální scénu, která bude na požadavky některých zájmových ekonomicko-politických skupin říkat jenom ANO.   

Marek Lichtenberk

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Radim Valenčík: Je nepříčetný Zeman, nebo Fischer?

16:49 Radim Valenčík: Je nepříčetný Zeman, nebo Fischer?

Kauza Zemanovy "nepříčetnosti" skončila tak, jak skončila, a jinak ani nemohla.