O tom, že tu existuje rozsáhlá mafie, bohatnoucí na nelegální výrobě lihovin všeho druhu, se přitom ví už řadu let. Naposled v dubnu 2010 zveřejnil server aktuálně.cz informace, které tehdy nashromáždili soukromí detektivové, najatí lihovarnickou unií. Ti odhadli, že až 25 procent kořalek na zdejším trhu pochází z nelegálních zdrojů. A popsali i to, jak výroba a distribuce načerno vyráběného alkoholu probíhá.  

V bývalých cukrovarech nebo kravínech se čistí denaturovaný líh, nezatížený spotřební daní. Používá se na to savo nebo přípravky na údržbu vody v bazénech. Z lihu se pak vyrábí vodka nebo rum a přes podsvětí se dostává do hospod, tržnic a vietnamských večerek. Výrobní náklady jsou oproti legálním výrobcům sotva čtvrtinové.  

Podle tehdejších poznatků serveru aktuálně.cz, jehož novináři mluvili přímo s jedním z nelegálních výrobců, existují ale i sofistikovanější padělatelé: ti si údajně dokážou obstarat i originální láhve renomovaných značek, etikety a pravé kolky. Zpravidla jim prý kryjí záda státní úředníci, celníci, policisté a zaměstnanci finančních úřadů. Prakticky nepostižitelné podvody se pak údajně dělají pomocí účetních machinací ve velkoskladech a ve velkých likérkách, které se – jak tehdy napsal Aktuálně.cz – částečně „zaměřují na okrádání státu“. Všechno to funguje na principu, že k obchodům s denaturovaným lihem není třeba povolení a nevztahuje se na něj spotřební daň.  

Fatální bylo, že tehdejší informace nikoho z odpovědných činitelů nevzrušovaly. Naopak: v České televizi vystoupil mluvčí celníků hlavně proto, aby všechno popřel. Přitom nešlo o maličkost: jak na základě interních informací novináři odhadli, pocházela před dvěma lety z nelegální produkce až každá druhá láhev na zdejším trhu. Mluvčí celníků se ovšem tenkrát do diskusí tohoto druhu na televizní obrazovce vůbec nepouštěl a jen sveřepě tvrdil, že je tady nelegálních kořalek tak maximálně 10 až15 procent, tak jako prý i jinde v EU.  

Když necháme stranou skutečnost, že jsou v nelegálně distribuovaných lihovinách karcinogeny a látky, které mohou nevratně poškodit játra a ledviny, přichází státní pokladna o miliardy korun na daních. Podle dva roky starých odhadů v médiích to může být až 10 miliard ročně.  

Ztráty obdobných rozměrů vyčíslili experti i v 90. letech, když skončila aféra s lehkými topnými oleji, které se po přejezdu hranic papírově změnily v motorovou naftu. Zatímco si okolní státy věděly rady, docházeli zdejší poslanci při debatách v parlamentu pravidelně k závěru, že se s tím nedá nic dělat. Teprve po letech, když situace byla už neudržitelná, televize vysílala o podvodech jednu reportáž za druhou a politici se dostávali kolektivně do podezření, že pachatele kryjí, to najednou šlo i tady.  

Obdobně leží léta u ledu i zákony proti nelegální výrobě alkoholu. Teprve nyní politici slibují, že je tryskem odsouhlasí. Zvláštní je, že si na to vzpomněli, až když jde o život. A ne když se v současné krizi snažili najit úspory i tam, kde nejsou.