Slovenská metropole v rámci současného předsednictví Slovenska v Radě EU zažila po summitu premiérů a hlav států další představení evropské tragikomedie v provedení představitelů národních parlamentů. Její organizátoři nešetřili superlativy o tom, jak si předsedové zákonodárných sborů rozuměli ve společné snaze reformovat unii. Summitu se účastnilo více než 20 předsedů národních parlamentů a jeho pracovní část byla věnována výzvám, jimž čelí Evropská unie.

Předsedové hovořili o současných problémech v otázce evropské jednoty a o překonávání odstupu mezi EU a jejími občany. Předseda slovenského parlamentu Andrej Danko, organizátor meziparlamentní euroakce, označil za hlavní odkaz summitu výzvu, „abychom konečně převzali do svých rukou odpovědnost, postavili se proti dehonestaci a vysvětlovali mladým, že EU není samozřejmostí, ale že je třeba ji budovat". Takže budovatelé světlých evropských zítřků předstírali idylku. A přitom zamlčeli, co je vlastně shnilého ve státě evropském.

Evropa se prý probouzí

Andrej Danko, mimo jiné i předseda tzv. národní strany, nedokázal skrývat nadšení, jaké v něm vyvolala bratislavská seance. Světoví politici podle jeho slov označili právě Bratislavu za tu, jež prolomila ledy. Dospěli prý ke konstruktivní debatě, která předchází dubnovému kongresu národních parlamentů, ze kterého však již dozajista vzejde nějaká deklarace a prohlášení.

Podle Danka měl summit význam zejména z toho důvodu, že došlo k utužení a dosažení větší jednoty států EU: "Má to jeden obrovský smysl: že se konečně něco dělá, konečně se EU probouzí."

Předseda slovenského parlamentu ve své horlivosti však nezapomněl ani na potřebnou špetku kritiky. Za největší problém označil to, že se přestalo na komunikovat na úrovni: "Dnes se stalo módou raději všechno kritizovat. Chybí odborný dialog o tom, jak společnost dále posunout."