Lubomír Man: Byla vůbec nějaká východní fronta? A co že to chtěl maršál Kesselring?

07.06.2016 18:36 | Zprávy

Pokud sledujete vyprávění České televize o 2. světové válce, myšlenka, že se kromě lítých bojů spojenců s wehrmachtem na západní frontě bojovalo snad též i někde jinde, vás ani nenapadne.

Lubomír Man: Byla vůbec nějaká východní fronta? A co že to chtěl maršál Kesselring?
Foto: Archiv Lubomíra Mana
Popisek: Lubomír Man

Podle ČT byl hlavní, klíčovou a rozhodující událostí 2. světové války den D, čili vylodění spojenců ve francouzské Normandii 6. června 1944 – a tím tzv. spadla klec, o tomhle faktu se prostě dál nediskutuje. Zrovna včera zopakovala tuto tezi o „klíčové události“ 2. světové války moderátorka ČT ještě předtím, než načala rozhovor o dni D s pozvaným odborníkem. Snad proto, aby mu naznačila, jak má odpovídat, chce-li být pozván i příště. Onen odborník zřejmě pochopil, vyslovenou tezi o klíčové bitvě přešel mlčením, ale nechť je mu ke cti připsáno, že poznamenal aspoň to, že k invazi v Normandii došlo v situaci, kdy wehrmacht už byl značně oslaben. Oslaben kde a kým pochopitelně (možná z opatrnosti), už neuvedl, ale uvědomíme-li si, kde seděl a s kým svou debatu vedl, byla už tahle jeho poznámka heroickým činem, za který mu všichni pamětníci 2. světové války jistě v duchu zatleskali. Zvláště při vědomí toho, jak tahle nejen Českou televizí šířená „osvěta“ působí asi na mládež, která 2. světovou válku nezažila, a tím pádem netuší nic o tom, že kromé té „hlavní“ západní, existovala též fronta východní, bez jejichž bitev u Stalingradu a Kurska by ona „hlavní“ západní fronta vůbec nevznikla, nebylo by přeslavené invaze v Normandii, nebylo by ani spojeneckého osvobození Paříže, a nebylo by dokonce ani tak bouřlivě oslavovaného vstupu US Army do Plzně, kteréžto tajemství je ovšem třeba , zvláště pak před naší mládeží, držet co nejpečlivěji pod pokličkou. Stejně jako fakt, že v přeslavný den D vyháněla Rudá armáda německé vojáky už z posledních oblastí někdejšího SSSR a byla tedy už v ten čas, to je 6. června 1944, vítězem 2. světové války, což uznal i německý polní maršál Kesselring (na snímku nahoře), když ve své knize Vojákem do posledního dne napsal: „Po Stalingradu (rozmezí let 1942 a 1943, čili rok a půl přede dnenem D), jsme my všichni věděli (myšleno my němečtí generálové), že tahle válka se už vyhrát nedá“.

Tolik tedy ke „klíčové“ bitvě 2. světové války, jak ji viděl německý polní maršál a jak nám ji dnes interpretují takypublicisté z Kavčích Hor. Ale ještě malý dodatek ke Kesselringově knize. V jejím závěru píše totiž též něco, co se dotýká nás Čechů i Slováků.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Jak věřit vašim slibům?

Slibujete dostupnější bydlení, konec korupce, ale co se změnilo za ty roky, co jste v politice? Dokonce jste byli dost dlouho součástí vlády. A když jsme u toho, šli byste do koalice se SPOLU a STAN znovu nebo ne? Protože jestli ne, tak kdo jiný vám zbývá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

17:25 Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

„Jááá su malýýý myslivéééčééék sotvááá flintůůů nesůůů …“ Kdo by neznal tohle a další halekání nocí,…