A to následujícími slovy:  Někdo by samozřejmě mohl říct, že prezident ustoupil ze svých pozic, myslím si ale, že všelidově zvolený prezident prostě uslyšel hlas většiny svých voličů, kteří vyslovovali nespokojenost s jeho plánovanou účastí v oslavách na Rudém náměstí. Stejná byla i reakce většiny politických stran a převážné části českých sdělovacích prostředků, a je zcela přirozené, že prezident přihlíží k mínění svých občanů a své dosavadní rozhodnutí upravuje.

Nuže, pane Votápku, co říkáte, je lež, a mám dojem, že vy sám to dobře víte. Vždyť všechno, co píšete, vyvolává zcela neodbytný dojem náplasti rychle kdesi sehnané a improvizovaně přilípnuté na ránu, která se prostě nečekala. Nečekalo se – zřejmě mezi těmi, kteří prezidentovi radí a mezi něž nejspíš též patříte - že národ bude po oznámení neúčastí prezidenta na vojenské přehlídce, která je skutečným a jádrem oslav 70. výročí vítězství nad nacizmem  (o čímsi jiném se prakticky dřív ani nevědělo), zklamán tak, jak skutečně zklamán byl, a že to zklamání bude logicky o to tíživější, oč větší byla předchozí radost i hrdost nad tím, že my Češi máme za prezidenta chlapa a kabrňáka, který si nenechá ani od občana nejmocnějšího cizího státu – i když jde o jeho  velvyslance – poroučet, co má, či co nemá dělat, a na tribuně Krasnoj ploščadi i proti jeho vůli prostě stát bude. Pak se rozhodlo o opaku a vy jste byl vybrán,, anebo jste se sám přihlásil, že se pokusíte národní zklamání z toho opaku zmírnit či omluvit. A provedl jste to náramně. Jak jste  např. přišel na to, že prezident prostě uslyšel hlas většiny svých voličů, kteří vyslovovali nespokojenost s jeho plánovanou účastí v oslavách na Rudém náměstí? 

Myslím,  jak jste přišel na tu většinu? Vy jste si zadal nějaký průzkum, který vám tu většinu takto smýšlejících potvrdil? Nebo jste si to jen tak típnul podle rozhovorů s kamarády v pražské Slavii? I já si většinu takto tipuji a vychází mi kupodivu výsledek opačný, než vám. Možná ten rozdíl spočívá  tom, že jsem ve styku s lidmi mnoha povolání a mnoha sociálních úrovní, a  nežiji v Praze, kde se jak známo politicky uvažuje a volí vždycky jinak a prakticky též opačně než ve zbytku republiky. Ale vím, samozřejmě, že tohle pření čí pravda je pravdou skutečnou, nevypoví, kdo z nás dvou je ve věci oné sporné většiny blíž skutečnosti, ale dovolil bych si na podporu svého názoru, pokud dovolíte, využít včerejšího projevu prezidenta na ZUŠ v Kraslicích. Řekl tam: Já se jedu do Moskvy poklonit památce  mrtvých, nikoliv živých, a žádný americký vyslanec mi do toho nemá co mluvit.