Lubomír Man: Proč my, Masarykův lid, nemáme svoji politickou stranu?

22.11.2019 20:10

Cožpak je pro nás někdo z politiků, ať živých či mrtvých, větší hodnotou, než první náš prezident a zakladatel T. G. Masaryk? Cožpak větší polovina z nás Čechů, Moravanů a Slezanů neodpoví s nadšeným souhlasem a s pocitem, že právě tohle v politice až dosud marně hledá – a nenachází – přečte-li si tuto základní politickou Masarykovu ideu?

Lubomír Man: Proč my, Masarykův lid, nemáme svoji politickou stranu?
Foto: Archiv Lubomíra Mana
Popisek: Lubomír Man

Veškerá politika vnitřní a zahraniční je mně především upevňováním humanity. Podřizuji politiku požadavkům ethickým. Politika rozumná a poctivá (Havlíček) je nejpraktičtější, nejúčinnější a nejvýhodnější. To i idealisté, lidé slušní a čestní, mají nakonec vždycky pravdu a udělají pro stát, pro národ a lidstvo více, než politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou koneckonců hloupí.

Cítíte též, jak se těmito Masarykovými slovy a zvláště pak oním jeho vyjádřením, že politika je pro něj především upevňováním humanity, vzpíná obraz a představa politiky z rovin i hlubin, až kamsi do nadoblačných výšin? Jak najednou cítíme: ano až tam , až tak vysoko by politika měla být, až tam bychom ji chtěli nacházet, ale ona tam není, protože ona se spíše než dosahováním ideálů zabývá obchodem a handrkováním podomním.

Cítíme to všichni a cítíme to nejvíc a nejbolestněji my, Masarykův lid. A nejsme přitom žádná vybraná družina, vždyť se do ní počítáme my téměř všichni poctiví Češi, Moravané a Slezané. Je nás dobrá větší polovina národa a mohli bychom na poli politiky vykonat zázraky, kdybychom si konečně svou sílu a též to mnohé a cenné, co nás spojuje, uvědomili.

Kdo by se nám poté při volbách mohl postavit? Jaké lepší a potřebnější vlastnosti člověka a politika by kdo mohl před národ postavit, než ty, které v Republikánské osvětě ve dvacátých letech vyslovil T.G. Masaryk: občanská slušnost, žádná příkrost, poctivá hra (fair play), věcnost, tolerance a umírněnost.

Vždyť naší silou nepominutelnou by byl už náš název. Jméno Masarykův lid by od nás spolehlivě odpuzovalo lidi vypočítavé a nepoctivé, a naopak masarykovskou počestností a poctivostí by si strana s Masarykovým jménem na štítě neporušitelně zavazovala všechny, kteří by se stali jejími členy i příznivci.

Byli bychom stranou, která by se vyslovovala proti šlechtickým privilegiím a zájmům a plně by stranila prostým pracujícím lidem. Nade vše ostatní bychom vyzdvihovali ideje rovnosti lidí a přednostní řešení otázek sociálních. Demokracie, kterou bychom se honosili, by byla demokracií humanitní – a v žádném případě ne demokracií liberální - která dle Masarykova názoru demokracií požírá. Požadovali bychom znovuzavedení zákona o přečinu hanobení prezidenta republiky, a v praktickém provádění politiky bychom prosazovali hlavně masarykovskou slušnost a poctivost. Rozhodně bychom odmítali přijímat ucelené pravdy přicházející k nám z kterékoli světové strany jako pravdy definitivní a tím pro nás též platné a závazné, a projevovali bychom ctižádost nacházet si své české pravdy sami. Ty bychom dle Masarykova návodu hledali v diskuzi třeba i těch nejprotichůdnějších hledisek a názorů, a kdybychom shledali, že se tyto námi takto nalezené pravdy nacházejí v nesmiřitelném rozporu s pravdami vnucovanými nám organizacemi nám nadřízenými (např. NATO a EU), uvažovali bychom o tom, že tyto organizace v zájmu zachování mravní čistoty národa opustíme.

Chtěli bychom být sví, čeští, protože ve vlastenectví spolu s Masarykem spatřujeme sílu ženoucí národ vpřed. A třebaže bychom spolu s Masarykem uznávali přednosti jiných národů, přesto bychom spolu s ním též vnímali, že Česko, naše vlast, má být oním národem vyvoleným.

Masaryk nám k němu ukázal cestu a na nás je, zda po ní vykročíme.

Nejdřív k založení nové masarykovské strany a poté k volbám, ke kterým bychom snad poprvé v našich životech kráčeli s ohněm v srdci.

Poprvé...

Takže?

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.