Nejsem v Bruselu na rozdíl od některých mých novinářských kolegů, kteří se Evropskou unií zabývají systematicky, jako doma. Jsem jen takovým poměrně častým návštěvníkem, byť ve Varšavě, Bratislavě, Vídni, nebo v Berlíně bývám častěji.

Brusel, alespoň jeho historické centrum, je vlastně malým městem. Ale krásným malým městem, jeho Velké náměstí je opravdovým architektonickým skvostem, kde si připadáte jako v pohádce. Miluji také uličky, které jsou plné restaurací, kde se sedí u venkovních stolků a pojídají se buď bifteky s hranolky, skvělé belgické mušle s hranolky, nebo prostě jen hranolky, které dělají Belgičané spolu s pralinkami prostě nejlepší na světě.

Podle Belgičanů vaří Belgičané i nejlepší pivo, což jako Čech musím ale jednoznačně popřít. Vaří však určitě pivo nejroztodivnější, což jsem si říkal včera nad jedním z těch klasických belgických piv, které bylo zabarveno do červena a chutnalo více po višních než po pivu.

Brusel mám rád i z toho důvodu, že tu mají skutečný královský zámek se skutečným královským párem, královskými zahradami i královskou gardou, která na rozdíl třeba od dánské, či britské královské gardy nevypadá jako atrakce pro turisty, ale jsou to skuteční vojáci, oblečení tak, jakoby měli hned vyjet za svého krále bojovat.