Čerstvý průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění prozradil, že 51 procent Čechů míní, že cizinců u nás žije příliš. 42 procent říká, že jich tu je přiměřeně. Pomiňme, že průzkumníci nerozlišují mezi Čechy, Moravou a Slezskem. Podstatnější je, jak se zdejší občané staví k otevírání České republiky světu.  

62 procent dotázaných nesouhlasí s tím, aby bylo každému, kdo o to požádá, umožněno u nás se usadit. To se dosud dařilo nejlépe Ukrajincům, jichž v naší zemi žije 430 tisíc. Následují Slováci, Vietnamci, Rusové a Poláci. Nejvíc se bojíme, že nám cizinci vezmou práci a přinesou náboženské, etnické či sociální problémy.  

Mít obavy je lidské. Stejně jako hájení vydobytých pozic. Naposledy na pozadí komunálních voleb ve Francii jsme slyšeli o druhé a třetí generaci přistěhovalců, kteří jsou mezi zastánci zpřísnění imigrační politiky, neboť nechtějí ohrozit své pracně vydobyté postavení. Přesto působí tragikomicky, když 4 procentům usazených cizinců říkáme „příliš“.  

Česká xenofobie stejně jako třeba euroskepse dosud živořila na okraji politických zápasů. Od dob Sládkových republikánů z 90. let se politici ostýchali hnědé náměty v politice zvedat. Ten čas ale minul. Stačí si přečíst písemné materiály v Poslanecké sněmovně zastoupeného Úsvitu přímé demokracie před nadcházející volbami do Evropského parlamentu.  

Z jihu k nám noví návštěvníci neproudí. S nimi se potýká například Itálie či Francie. Ovšem vnitrozemským státům se nechce ani finančně přispívat zemím, kam imigranti míří. Ale co bychom řekli imigrantské vlně – dejme tomu – z Ukrajiny či jiných oblastí Východu? To už taková fantasmagorie není. Smutným náznakem může být už neochota mnohých překousnout léčbu zraněných ukrajinských demonstrantů v tuzemských nemocnicích.  

Hnutí, které si k obrazu svému vymodeloval Tomio Okamura, mimo jiné říká: „Jsme PRO posílení postavení České republiky a zachování národní suverenity a identity – chceme sebevědomý a silný český stát, pro který budou na prvním místě občané České republiky. Jsme PRO zpřísnění imigrační politiky, nechceme zde nepřizpůsobivé imigranty a náboženské fanatiky.“  

V tiskové zprávě vydané u příležitosti petice „Za zpřísnění imigrační politiky EU“ je ale Úsvit ještě kategoričtější. Poslouchejte: „Evropa má miliony nezaměstnaných svých občanů, má miliony svých občanů bez domova nebo v chudobě, má miliony seniorů, matek s dětmi nebo starých nemohoucích lidí, invalidů, o které se už nyní nejsme schopni důstojně postarat. Náš stát jsme tady budovali a budujeme přece proto, aby nám byl oporou a aby nás v případě neštěstí nenechal padnout. Nikoli proto, aby nechal padnout Čecha nebo Moraváka a místo toho živil cizince.“  

Zapomeňme na vtípky o Tomiu Okamurovi či eurolídryni Úsvitu Kláře Samkové coby Češích či Moravácích jako poleno. Není zde prostor pro smích. Loni ve volbách do sněmovny získal Úsvit necelých 7 procent hlasů, nyní to může být ještě víc.  

Odpor k imigrantům může být vítaná záminka přijít k volbám a volit demagogy. Když ne letos, tak příště. V hodině dvanácté by to chtělo bleskově vzdělávat populaci k občanství bez zášti a k solidaritě. Úkol to je pro školy, občanská sdružení, ale i média veřejné služby a demokratické politiky. Bohužel právě oni nad průzkumem CVVM i aktivitami Úsvitu mlčí jako hrob. Holt vedle nedůvěry je nám blízká i zbabělost.