První zmínky o minimální mzdě na československém území sahají až do dubna roku 1919, kdy byla přijata vyhláška o mzdách za šití v konfekci textilního zboží objednaného vojenskou správou.

Dnes je minimální mzda konstantou českého sociálního systému. To, že vláda v pondělí schválila její zvýšení o sedm set na 9 200 korun, není jen ukázkou odlišnosti priorit politické levice a pravice. Jedná se hlavně o nástroj stabilizace sociální situace v zemi, která ale úzce souvisí i se situací zdravotní či bezpečnostní.

Česká republika si v žebříčcích monitorujících chudobu stojí zdánlivě dobře. Množství lidí pod hranicí chudoby není náš vážný problém. Řada z nich se ale pohybuje těsně nad onou hranicí. To už k chlubení není. Rizikem též je, když se pohodlnějším paradoxně stává život na sociálních dávkách než život za řádnou mzdu. Proto je důležité, aby se pracovat vyplatilo.