Česká ekonomika míří vstříc takzvané stagflaci. To je obávaný stav, kdy ekonomika stagnuje, ale inflace je poměrně citelná. Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla tempem 1,7 procenta meziročně, nejpomaleji ze zemí Visegrádské skupiny. Slovenská ekonomika přidala 2,1 procenta, polská 3,1 procenta a maďarská dokonce 4,5 procenta. Ostatní ekonomiky Visegrádské skupiny také vesměs překonaly očekávání trhu, zatímco růst české ekonomiky za ním zaostal. Co se týče inflace, činila v Česku v lednu 3,6 procenta meziročně. Inflaci mělo vyšší jak Maďarsko (kde inflace v lednu činila meziročně 4,7 procenta), tak Polsko (4,4 procenta), naopak na Slovensku rostly ceny pomaleji (3,0 procenta).

V Česku zdražování táhly hlavně ceny bydlení a potravin, které jsou tradičně cenově kolísavé, což přece jenom poněkud zmírňuje obavy z možné stagflace, neboť poměrně vysoká inflace může být nakonec jen přechodnou záležitostí. S tím ostatně počítá Česká národní banka, která v aktuální prognóze předpokládá dubnovou kulminaci inflace na úrovni 3,7 procenta, přičemž poté má až do konce roku tempo růstu spotřebitelských cen postupně zmírňovat. Po dnešních datech však nelze vyloučit, že se inflace během jara dostane až na úroveň čtyř procent. Taková vyhlídka snižuje pravděpodobnost, že ČNB poměrně brzy sníží své základní úrokové sazby, což má podpůrný efekt na korunu. Ta dnes posiluje vůči euru na novou nejvyšší úroveň od října 2012, a sice 24,77.