Přesto lze i do dalších let předpokládat, že potřeba financování bude vykazovat mírně klesající trend a v roce 2018 opravdu poklesne pod sedm procent hrubého domácího produktu.
Současná vláda kromě jiného těží z restriktivních rozpočtových opaření, ordinovaných ministry financí Janotou a Kalouskem. Díky nim vykazuje zadlužení ČR v poměru k HDP vysoce příznivou úroveň, a to navzdory proběhlé krizi a recesi. Platí to jak pro mezinárodní srovnání, tak například i v porovnání se Slovenskem. Česká vláda inkasuje příjem za to, že si půjčuje, což je historicky bezpříkladný stav, kterého ministerstvo financí celkem logicky využije i v roce 2016.
Při takto příznivých podmínkách je však třeba konstatovat, že rozpočtovaný schodek na rok 2016 měl a mohl být nižší, a to až o dvacet miliard, aniž by to mělo jakékoli fundamentálně negativní hospodářské důsledky. Zdá se však stále zřetelněji, že deficit nakonec mohl být vzhledem k růstu ekonomiky a zmíněným příznivým podmínkám nižší i v roce letošním. O třicet miliard nižší schodek je jistě úspěchem, ale realisticky je třeba říci, že deficit mohl už za letošní rok činit 60 až 65 miliard korun, pokud by vláda opravdu chtěla demonstrovat maximální únosnou míru fiskální střídmosti a odpovědnosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
