Čína odpověděla na Trumpův nejnovější „výstřel“ v obchodní válce citelně slaběji. Zatímco totiž americká administrativa hrozí zavést cla ve výši 25 procent na roční dovoz z Číny v objemu 200 miliard dolarů, Čína odpověděla hrozbou uvést dodatečná cla na dovoz z USA v objemu „jen“ 60 miliard dolarů. Částečně je slabší čínská odezva vynucená mnohem nižším objemem čínského dovozu z USA v porovnání s americkým dovozem z Číny. Proto se spekulovalo, že Čína bude muset zatížit dovoz z USA ještě vyšší celní tarifní sazbou, aby byla její odpověď symetrická. Jenže Peking učinil něco docela jiného. Nově hrozí na zmíněné položky za 60 miliard dolarů uvalit cla jen ve výši od pěti do 25 procent. Cla, kterými Peking hrozí, se mají týkat celkem 5207 položek, od kávy či medu až po zkapalněný plyn. Jenomže nejvyšší sazba cla, tedy 25 procent, bude uplatněna pouze na zhruba 2400 položek (je mezi nimi třeba onen zkapalněný plyn). Vážený průměr cla, kterým Čína aktuálně hrozí, činí ve skutečnosti pouze třináct procent. To je výrazně nižší sazba než 25procentí clo, kterým „řinčí“ Washington. Washington tedy hodlá uvalit dodatečné clo nejen na znatelně vyšší objem čínského zboží, ale hodlá také uplatnit vyšší průměrnou sazbu tohoto cla. Jinými slovy, Trumpova administrativa obchodní válku eskaluje, zatímco Čína postupuje opatrněji, zjevně se podobně vyhroceného postupu obává.

Není divu. V obchodní válce dvou největších ekonomických celků světa zatím Čína tahá za kratší konec. Od letošního března, od kdy zbraně obchodní války chřestí, se klíčový ukazatel čínských akcií propadl o dvanáct procent, zatímco jeho americký protějšek posílil o čtyři procenta. Podpora akciového trhu není prioritou čínské vlády, ale i tak ta čísla je třeba považovat za důležitá. Už jen proto, že Trump vývoj akciových trhů bedlivě sleduje a o víkendu dokonce právě vzájemnou kondicí amerických a čínských akcií argumentoval, když opětovně horoval pro rázný postup v obchodní válce.