Nesporně mimořádná symboličnost aktuální návštěvy české politické delegace na Tchaj-wanu zásadně ztěžuje pohledět na ni vskutku věcně. Obava ze zhoršení ekonomických a obchodních vztahů s Čínou je jistě na místě a nejspíše k němu i dojde. Nepůjde však o nic mimořádného. Nepůjde dokonce ani o nic, čím by si Česko v uplynulých letech neprošlo. Aniž by to přitom vyvolalo byť jen drobounké zakolísání naší ekonomiky.

Loni Česko vyvezlo do Číny zboží za 44,2 miliardy korun. Tedy za méně než třeba do Rumunska. Představme si, že v důsledku čínské odvety za tchaj-wanskou návštěvu klesne český vývoz na nulu. Na první poslech to zní dramaticky, dokonce tak, že by to snad mohlo tuzemskou ekonomiku rozkymácet. Opravdu?

Uvažme, že v roce 2012 činil český vývoz do Ruska 106,2 miliardy korun, o rok později 103,8 miliardy. V roce 2014 však EU zavedla protiruské sankce, v reakci na anexi Krymu a destabilizaci situace na Ukrajině. V důsledku klesl český vývoz do Ruska na 62,8 miliardy. Mezi lety 2012 a 2016 tedy český vývoz do Ruska spadl o 43,4 miliardy. Tuzemská ekonomika to ovšem nijak nepocítila. Vždyť od roku 2014 se těšila sílící a neutuchající prosperitě, a to vlastně až do letošního úderu koronavirové krize.