Dosud byl za nejpravděpodobnější termín ukončení závazku považován přelom let 2016 a 2017. Krok ČNB není překvapivý, centrální bankéři jím reagují na vývoj inflace, která v uplynulých měsících poměrně citelně zaostala za jejich očekáváním a stále výrazně zaostává za inflačním cílem ČNB. Zvyšuje také pravděpodobnost, že intervenci ukončení teprve až přechodem do předvstupního mechanismu pro přijetí eura.

Česká národní banka ponechala sazby na stávající úrovni. V nové prognóze, kterou dnes publikovala, revidovala svůj odhad ohledně vývoje inflace v letošním roce směrem dolů. Inflace v poslední době zpomalila na takřka nulovou úroveň z důvodu nízkých cen ropy a pohonných hmot a také kvůli levnějším cenám potravin. Takzvaná jádrová inflace – neboli korigovaná inflace bez pohonných hmot – ovšem dosahuje nejvyšší úrovně od roku 2008. Na první pohled tedy ČNB fundamentálně neměla důvod k jakémukoli uvolnění měnové politiky. I po přihlédnutí k tomu, že jak ceny ropy, tak potravin by se na světových trzích měly v nadcházejících měsících stabilizovat a zhruba od poloviny roku zahájit růst.

Na druhou stranu v ČR ovšem zesilují některé protiinflační tlaky, zejména ty v podobě tlaků na posílení koruny. Evropská centrální banka totiž v březnu pravděpodobně dále rozvolní svoji měnovou politiku, což povede k oslabení eura a umocnění tlaků na posilování koruny. ČNB tak bude muset intenzivněji intervenovat za udržení svého současného závazku, v jehož rámci brání posílení české měny pod úroveň 27 korun za euro. Tuto intenzitu potenciálně dále zvýší příznivá makroekonomická data, která bude tuzemská ekonomika pravděpodobně stále vykazovat i v roce letošním – byť již nepůjde o tak zářná čísla jako loni.