Nejprve si ujasněme, co pro nás, většinu občanů, přijetí této smlouvy znamená: Značné riziko zmíněné smlouvy obnáší zejména ustanovení takzvaného ICS (Investment Court System) – zvláštní soudní instanci, která má nahradit dosavadní praxi arbitrážního řešení sporů mezi investory a státy. Tuto instance můžeme bez nadsázky považovat za demolici všech demokratických principů. Na jejím základě totiž může investor zažalovat stát, ovšem co je dovoleno „bohovi“, „volovi“ dovoleno není – což znamená, že stát je zcela bezmocným a investora žalovat nemůže, byť by ten způsobil škodu, jak velkou chtěl.

CETA se nese na vlně další privatizace a deregulace veřejných služeb a v důsledku může vést k ohrožení zdraví spotřebitelů a práv zaměstnanců.

Farmaceutický průmysl prostřednictvím smlouvy CETA usiluje o prodloužení patentové ochrany léčiv, které by následně výrazně podražily.

CETA kromě jiného patrně povede k nerovnému postavení farmářů, kdy některým bude hrozit likvidace, a jiné přiměje ke snížení produkčních standardů. V mnoha sektorech (například zemědělství) lze očekávat zásadní ztrátu pracovních míst.

Nárůst obchodu se živočišnými produkty podle CETA bez zajištění závazných standardů pro ochranu zvířat ve všech fázích živočišné výroby by byl v přímém rozporu s již platnými normami a znemožnil snahy o posílení standardů ochrany zvířat do budoucna jak v EU, tak v Kanadě. Vezměme též v úvahu, že Kanada patří k největším producentům geneticky modifikovaných potravin, jejichž přístupu na náš trh nebude nic bránit.