Lidskost zajde na úbytě
Cemile Çagirga, v Cirze zastřelená
bylo to dítě, sotva třináct let
mohla z ní vyrůst velmi krásná žena
turecké kvéry budou vyprávět
Zmařený život, nelze to vzít zpět
co mohlo pučet, bude práchnivět
zase se zostří na ulicích střet
Kdo půjde hrdě s textem: Já jsem dítě?
Směje se nahlas odpudivý skřet
Lidskost tak nějak zajde na úbytě
Aliho Saada neslyší, jak sténá
rok a půl starý, ještě neznal vět
v plamenech zášti rozpouští se stěna
osadník chce prý všechno přestavět
Některé hroby musí brzy plet
po áčku náhle, krutě náhle zet
přijde a pachuť nechce vymizet
Požáry nejsou cestou k prosperitě
Rozplývá tvář se, už jí mizí ret
Lidskost tak nějak zajde na úbytě
Když je noc velmi, velmi unavená
když Ajlan Kurdí nebude už smět
otevřít oči, bariera zděná
možná se zhroutí ve hře bez rulet
Mořská pláž slzí, muži bez mulet
vydráždí býka, nechce rozumět
pěna se modlí, a pár levných tret
zachytí kdesi namísto ryb sítě
Dětská líc žádá: Prosím nestřílet
Lidskost tak nějak zajde na úbytě
Odešla navždy, bomby zmaří květ
rozloží úsměv, budou zabíjet
třese se země, hnědá, fotka v bytě
exploze zazní, bylo asi pět
lidskost tak nějak zajde na úbytě
Měli bychom si uvědomit jedno. Nebuďme selektivní. Vnímejme nespravedlnost a krutost ve všech jejích podobách. Nezaclánějme si oči před jedním zločinem jenom proto, že kritici zločinů jiných krčí rameny nad tím, který pobouřil nás.
Mějme v našem srdci místo pro mladou dívku, která byla zabita při tureckém pronásledování Kurdů, hajme práva palestinských dětí na život stejně, jako buďme pobouřeni smrtí ukrajinské matky s dítětem při útoku kyjevské armády. Nenahlížejme na lidi prchajícími před válkou jako na něčí nástroj. Jsou to lidé jako my.
Spíše se zaměřme na činy politiků, kteří podvrhli falešné fotografie o údajné ruské invazi na Ukrajině. Zaměřme se na ty, kdo vědomě šíří hoaxy. Uvedu jako příklad fotky kolující na sociálních sítích, jež mají dokazovat, jak se islamisti infiltrují mezi uprchlíky: Laith Al Saleh je mladý Kurd, který mimo jiné v boji proti ISIS v Kobani utrpěl zranění, nyní vyjel do Evropy najít bezpečné místo pro rodinu a chce se vrátit do Sýrie, aby bojoval i za naši svobodu a bezpečnost. Islamofobové ho okamžitě označili za teroristu a příslušníka ISIS a jeho fotky využívají jako důkaz přílivu teroristů do Evropy.
Lidé neověřují. Často nemají možnost ověřovat. Tak se šíří hysterie, kdy někdo říká: Přece víte, čeho se bojíte. Jenže se mnohdy bojíme vymyšleného. Zamysleme se spíše nad tím, kdo tyto hoaxy šíří – a co tím sleduje.
Je zvláštní, že Evropská unie stále považuje za důvěryhodné partnery k jednání Jaceňuka s Porošenkem, třebaže první jmenovaný se zdiskreditoval minimálně výrokem o napadení Německa Sovětským svazem (nemluvě o tom, že jako nevolený politik rozpoutal občanskou válku) a druhý zmíněný hází hausnumery o počtu ruských vojáků na Ukrajině).
Buďme nedůvěřiví k politickým představitelům, ale buďme lidmi k sobě navzájem. Nedopusťme své odlidštění. Ztratíme-li lidskost – a je zcela jedno, zda tím, že budeme bagatelizovat fašistický masakr v Oděse nebo tím, že budeme na uprchlíky pohlížet jako na „podlidi“, ztratíme to hlavní, co máme. Za jaké jiné hodnoty jsme potom ochotni bojovat – a třeba i položit své životy? Tuto otázku bychom neměli nechat zapadnout.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
