Tato věta by neměla zapadnout. Vystihuje totiž přesně situaci, proč je slovo „humanita“ v našich zeměpisných délkách a šířkách devalvováno stejně jako pojmy „pravda“, „láska“ či „svoboda“.

Pan Schwarzenberg je typem člověka, který výrazně přispívá k rozdělení společnosti a k bojkotu některých hodnot, které bychom neměli vylévat jako pověstné dítě s vaničkou.

Jeho větu totiž značná část veřejnosti přijme podobně jako si k srdci vezmeme radu notorického kuřáka, že kouřit se nemá.

Nová etapa pro Libyi?

Nedokážu posoudit, kdy vždy byl K. Schwarzenberg zhnusen. Zato lze demonstrovat, kdy stál na straně těch, kteří podmínky řady lidí zhoršovali, místo aby šířili humanitu. Nebo již nevíme, s jakou nadějí v hlase kníže pán oslavoval pád M. Kaddáfího?: „Pád režimu Muammara Kaddáfího otevírá novou etapu historie svobodné Libye, která je z mnoha hledisek velmi důležitá pro klidný vývoj a bezpečnost celé oblasti. Česká republika byla mezi prvními zeměmi, které navázaly kontakty s Národní přechodnou radou Libye.“

Tento výrok by snad šlo považovat za ukázku černého humoru, kdyby realita nebyla tak tragická. Místo bezpečnosti sledujeme v celé oblasti jeden velký chaos a hned několik rozvrácených států – včetně Libye, jíž Schwarzenberg předvídal světlé zítřky.