Mimo jiné je tam rozplánován vývoj španělské nezaměstnanosti v nejbližších třiceti letech, a to samozřejmě tím správným směrem (12 procent v roce 2030, 10 procent v roce 2040 a sedm procent v roce 2050), a rovněž vývoj daňového břemene, samozřejmě zase tím „správným“ směrem (37 procent HDP v roce 2030, 40 procent v roce 2040 a 43 procent v roce 2050). Jak známo, čím více se zvyšují daně, tím radostněji nastupují lidé do pracovního procesu, aby je konečně mohli odvádět.

I samotná velikost dokumentu je trochu sovětská, protože 676 stran (na stránkách španělské vlády ZDE) není právě málo. Původní soubor mi Google dokonce odmítal přeložit do angličtiny s tím, že akceptuje jen dokumenty do 10 MB velikosti. (Moje žena sice umí plynně španělsky, ale přece po ní nebudu chtít, aby četla úřední blábol soupeřící svojí velikostí s Pánem prstenů!) Nakonec se mi podařilo ten stroj přesvědčit k tomu, aby jej přežvýkal, a trochu jsem těch 676 stran, už v angličtině, „prosvištěl“.

Učinil jsem tak před spaním, což byla chyba. Všechny ty zpěvy o sdílené cirkulární ekonomice a redukci uhlíkové stopy se mi poskládaly dohromady se současnými boji o svobodu projevu a ekonomickou situací. Výsledkem byl sen, který měl formu následujícího dialogu.

Místo konání: Česká inkluzivní republika, v neurčité budoucnosti inspirované vizemi Pedra Sáncheze a jeho soudruhů.