Psal se rok 1997. Všechno se zdálo krásné a růžové. Padaly bariéry cestování a světového obchodu. Mluvilo se o globalizaci. Prudce rostla zejména jihovýchodní Asie. Všichni opěvovali asijské tygry. Pod pokličkou to však vřelo. Uvnitř nic nebylo tak růžové, jak se na první pohled zdálo. Všechny zdánlivě prudce rostoucí ekonomiky měly totiž pevné měnové kurzy. I ČR měla tehdy korunu navázanou na koš měn. Koneckonců i ona přeci chtěla být středoevropským tygrem. A vedle toho všechny tyto země - včetně ČR – měly také schodky běžného účtu platební bilance. Zkrátka dovážely víc, než vyvážely. Neboli jinými slovy platili v cizích měnách za dovoz víc, než kolik cizích měn za své vývozy dostávaly, takže tlak na oslabení jejich (fixovaných měn) rostl.
Netrvalo dlouho a nerovnováha v ekonomice byla už neúnosná. Země byly donuceny přejít na kurzy plovoucí. Jakmile administrativní překážky byly odbourané, výsledkem bylo okamžité prudké oslabení národních měn o desítky procent. Jenomže mnohé z těchto zemí také měly státní i soukromé dluhy v cizích měnách. A jakmile jejich domácí měny oslabily, tyto cizoměnové dluhy se rázem jevily mnohem větší. Vznikl problém. Země je najednou nedokázaly splácet. Začíná se mluvit o asijské chřipce. Akcie začaly prudce padat. Například v Thajsku spadl akciový index o 85 %. Světová banka a MMF tedy poskytly ekonomikám rekordní úvěry. Bylo však už pozdě. Nezaměstnanost v Asii prudce rostla.
Spekulanti dostávají strach a začínají jihovýchodní Asii opouštět. Potřebují rychle někde nahnat zisky. Nemohou přeci ve svých londýnských a newyorských centrálách přiznat, kolik svěřených peněz svým akcionářům provařili. Potřebují tedy rychle likviditu. A tak stahují peníze i z jiných regionů, kde problémy nejsou. Jednou z takových zemí, ze které rychle odtéká kapitál, je Rusko. Ruské akcie díky tomu prudce padají. A co čert nechtěl, shodou okolností tou dobá klesá i cena ropy. Svět se totiž bojí nedostatečné poptávky. Jenomže na nízké příjmy z ropy ruský státní rozpočet není stavěný. Ruské akcie už poklesly o 80 %. V červenci 1998 proto dostává Rusko od západu první pomoc. Je však už pozdě. Rubl prudce oslabuje. Ruský finanční trh se hroutí a Rusko jednostranně vyhlašuje, že po dobu tří měsíců nebude splácet zahraniční dluhy. Rusko zbankrotovalo.
Nepřipomíná vám to něco?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz