Markéta Šichtařová: Prosba o férové zpravodajství

27.05.2016 15:14 | Zprávy

Byť dneska se o prezidentských volbách v Rakousku už moc nepíše, protože v mediálním světě zítřek je již starým, pro mě jsou evropskou událostí týdne. To právě ony ve vší své nahotě ukázaly, jak se evropská společnost rozdělila.

Markéta Šichtařová: Prosba o férové zpravodajství
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Připomeňme fakta: Do poslední chvíle nebylo jasné, kdo vyhrál. V jednu chvíli se zdálo, že vyhrál N. Hofer z Rakouské strany svobodných. Ihned se objevily titulky o populistovi, fašistovi a tak dál. Po hodinách dramatu ale najednou vyhrál ten „správný“ kandidát, Alexander Van der Bellen. Média i politici se uklidnili. Bylo to však Pyrrhovo vítězství. Vítěz vyhrál jen díky ušmudlaným 31 000 hlasů. Jelikož se voleb zúčastnilo 4,6 milionu lidí, je to tedy naprosto zanedbatelný rozdíl.

Protože se však po celou věčnost zdálo, že vyhrál N. Hofer, a vítězství Van der Bellena bylo oznámeno nečekaně po dopočítání korespondenčních hlasů, působí to na mnohé jako divná volba. Není se čemu divit, že leckdo může mít podivný pocit v kostech, že se opakuje, co jsme už jednou zažili s Lisabonskou smlouvou: Tak dlouho se hlasovalo, až přišel ten „správný“ výsledek. Řada lidí už na sociálních sítích dala svému „divnému pocitu“ průchod – podle nich nejde o to, kdo volí, ale o to, kdo nakonec hlasy sčítá.

Tuto pachuť je ve vzduchu dobře cítit, a tak se zdá, že Hofer z výsledku ani moc nesmutní, ale bere jej jako investici do budoucna. Jistě věří, že příště vyhraje on. To, co se až dosud lidem nelíbilo, totiž bude s novým prezidentem pokračovat, Van der Bellen nový vítr nepřinese. A navrch to bude slabý prezident.

Podivnou příchuť má zvláště to, že o prezidentovi rozhodly korespondenční hlasy. Ozývají se dokonce otázky, zda by měly být takové hlasy v budoucnu platné. (Něco taková otázka má do sebe: Je to ještě v pravém smyslu to, co si pod slovem „volby“ představíme, když se lidé neobtěžovali osobně přijít? Anebo když volí někdo, kdo v zemi nežije?)

Ovšem v celém tom humbuku s dopočítáváním korespondenčních hlasů zanikla jedna ohromně důležitá věc. Totiž slovník médii spojených s volbou. Schválně jsme si doma dali tu práci a hledali v různých zahraničních médiích. A zjistili jsme, že většina českých, německých a holandských médií mluvila o Hoferovi jako o „populistickém“ nebo „extrémistickém“ kandidátovi. Naproti tomu britská média si totéž nedovolila. Ta mluvila o „pravicovém“ kandidátovi. To je ovšem zásadní rozdíl.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Opravdu potřebujeme migranty?

Řada politiků včetně vás tvrdí, že ano, protože Evropa stárne a chybí pracovní síla. Ale není to chyba vás politiků, že jste neudělali více pro vyšší porodnost? A s tou prací není spíš problém v tom, že firmy hledají levnou pracovní sílu, že kdyby platili v ČR určitě více, že by nebyl nedostatek záj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

15:57 P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

Neochota nebo neschopnost ruského prezidenta Putina rychle ukončit konflikt s Ukrajinou povede ke st…