V projevu o národní situaci v ruském parlamentu 5. prosince nevyhlásil prezident Vladimir Putin Západu válku, ani neoznámil sankce proti organizacím pro lidská práva nebo proti podnikání. Podle pozorovatelů ten den vše proběhlo dobře, i když několik hodin před jeho řečí zaútočili čečenští separatisté na hlavní město Čečenska Groznyj. Přece se však v projevu vyskytla militantní slova, jež zazněla ledovým tónem studené války a o nichž se tvrdilo, že jich Rusové už před několika desítkami let přestali používat.

Když Putin hovořil o černomořském poloostrově Krymu, který letos v březnu obsadila ruská vojska, poskytl posluchačům jasnou představu, jak vážně míní uplatnění nároku na území, které předtím patřilo k Ukrajině. Prohlásil, že sporný poloostrov je pro Rusy tak posvátný, jako Chrámová hora v Jeruzalémě pro Židy a muslimy. Ruský vůdce jako by ignoroval fakt, že Rusko dobylo Krym teprve koncem osmnáctého století, zatímco předtím patřil dlouho k osmanské říši.

Tvrdil, že současný zábor Krymu poskytl Západu vítanou omluvu pro sankce. A dále, že prý USA financují a podporují Čečence, aby rozštěpili Rusko. „Přáli by si, aby se Rusko podle jugoslávského scénáře rozložilo a rozpadlo... Nepodařilo se jim to, stejně jako se to nepodařilo Hitlerovi ... který si usmyslel Rusko rozbít a tlačil nás zpátky za Ural. Evropa by se měla rozpomenout, jak to dopadlo,“ řekl Putin. Ve skutečnosti to podle něj bylo Rusko, koho donutili k střetnutí se Západem, což je součást amerického plánu na ovládnutí světa.

Svou řeč Putin proložil několika dobrými zprávami. Když například mluvil o ekonomii, řekl, že daně se během příštích čtyř let nezvýší. Vyhlašuje také amnestii na převod peněz ze zahraničí do vlasti.