Díla Karla Čapka se dělí na dvě základní části: část zabývající se vnitřním životem člověka jako jedince, jehož prostřednictvím se Čapek pokoušel zkoumat možnosti i hranice lidského poznání a mnohost pohledů na realitu, a utopickou část, ve které Čapek kritizoval společenské problémy moderní společnosti, včetně i často vyjadřované obavy ze zneužití techniky proti člověku.

V roce 1938 napsal Karel Čapek do Přítomnosti článek s titulkem: Kam směruje vývoj. Ve článku upozornil na „usta­vičný růst mezinárodních vztahů a pořád zřetelnější legalizace mezinárodních styků….“ a taky na to, že „společenský řád, od úsvitu dějin do dneška, se vyvíjí k větší nerovnosti mezi kasta­mi, stavy a rasami“.

Pak položil dvě otázky: „Jestli se během staletí vyvíjí lidská spravedlnost směrem k větší krutosti a k slepé závislosti na mocných tohoto světa – nebo právě naopak?“ a: „Jestli tisíciletý vývoj směruje k rozmnožení lidských a občanských svobod pro každého člověka, nebo naopak k jejich potlačení a k otrocké reglementaci lidských bytostí?“

Na otázky neodpověděl ve článku, ale, jak by se dalo očekávat, o mnoho let předtím. Píše se rok 1921, kdy Čapek vydá R.U.R – tedy Rossumovi univerzální roboti – dramatické dílo, ve kterém se vědci naučí stvořit téměř dokonalého umělého člověka, který by mohl lidstvo navždy osvobodit od fyzické práce.