Před lety ovšem není dnes. Psát o islámu jedno a to samé je celkem nezáživné, protože se neustále opakující. Je to jako chtít vymyslet kolečko na přímce. Multikulturalismus je náhražka za rasovou ideologii otočenou o 180 stupňů, o zelených šílencích, kteří by nejraději, kdyby lidé ani nedýchali,protože každý výdech znamená ohrožení planety a feministky se transformovaly z hnutí bojujících za lidská práva do hnutí bojujících žen za podobnost muži, nemluvě o tom, že se transformovaly do gender ideologie, kdy se veřejné záchodky mění na unisex záchodky a to nevím, jak si to tyhle „vědmy“, „nového sexuálního pokroku“, představují v posteli.

Za těch x let na blozích jsem napsal několik desítek, stovek článků, kde jsem se snažil sdílet svoje znalosti nejen z učebnic, ale také ze života. Vystudovaný lesník, stavební technik, teolog, vášnivý kuchař a čtenář všech hodnotných publikací z historie, kterému když se dostane do ruky kniha s názvem „Tajemné dějiny“ apod., tak chystám zapalovač jako slavný Antonín Koniáš, protože jestliže je něco tajemné, neznámé a dosud nepoznané, tak je to vždy historie alá autorova fantazie. Je to obdobné jako věta „Zabte je všechny, Bůh si to přebere“, připisovaná Bernardu z Clairvaux. Podobné jsou výroky, že islám je plný tolerance a jen pár lidí to muslimům kazí a uvádí se Córdobský chalifát, kde i kdyby to byla pravda, jakože není, je vzdálená historie nepodstatná pro současnost. Obdobné to je i islámskými „vynálezy“. V jiné rovině stojí islámská filozofie, kde před Ibn Ruschdem známým jako Averroes smekala celá tehdejší Evropa před jeho snahou o syntézu Platóna s Aristotelem, což byla výzva pro Tomáše z Akviny, který svým dílem určil vývoj Evropy na několik stovek let dopředu a dodnes na jeho závěrech a vývodech staví filozofie, ale také vědecké disciplíny s teologii nemající nic společného.