Nemá smysl si namlouvat, že pojmenování toho co je demokracie jde odbýt jednou větou, případně jednoduchou definicí. Zvláště, kdyby se zde ocitl někdo z dob první řecké demokracie, tak by se velmi divil, co si dnes pod slovem demokracie představujeme, stejně tak senátoři z období Římské republiky, nemluvě o Otcích zakladatelích USA. Zatímco řecká demokracie byla založena na přímém rozhodování, kdy veškeré výdaje museli schválit lidé hlasováním, tak římská demokracie byla založena na rozhodování ekonomických a společenských elit, které ovšem musely brát v potaz názor svých příznivců. Otcové zakladatelé zakotvili mantinely demokracie v ústavě, která byla jednoduchá, jasná a všeobecná. Nelze ani opomenout, že rozhodování v těchto demokraciích byly vyloučené určité skupiny obyvatel. Otroci, nemajetní, tedy ti, co byli závislí na pomoci společnosti, aniž by jí něco odevzdali a ženy. Můžeme si říci, taková byla doba, dnes jsme dál.

Že jsme dál, je pravda, dnes mají hlasovací právo všichni. Otroctví je zrušené, jen ty ženy nejsou pořád rovnoprávné s muži. Nejen z biologických příčin, ale stačí se jen podívat do zákoníku práce a z toho vycházející vládní předpisy například o tahání těžkých břemen. Podle tohoto je žena hrubě diskriminovaná co se týče tahání železných ingotů o pytlích s cementem ani nemluvě. Ještě je třeba hodně práce a sociální osvěty, aby ženy dosáhly stejné rovnosti s muži, co se týče BOZP, rovnosti v profesích jako jsou horníci, hutníci. Vlastně si ani nepamatuji, že by někdo prosazoval kvóty na 30 procent hornic atd. Ale rovnost žen není, smyslel mojí úvahy.

Dnes žijeme v demokracii, která se ohání přívlastkem liberální a příznivci liberální demokracie nadšeně a agresivně útočí na každého, kdo nesdílí jejich ideu. Což je docela paradox, když se ohání „liberální demokracií“ a nedejbože, když ve volbách zvítězí někdo, kdo prosazuje jiný pohled. Naposledy jsme se o tom mohli přesvědčit v případě britského Brexitu a amerických prezidentských voleb. Naposledy mě pobavil bývalý britský premiér Tony Blair, když chtěl revidovat výsledky referenda, protože proti přeci také hlasovali lidé. Nějak mu nedošlo, že byli v menšině. Podobně na tom byli mluvčí opozice v Polsku, kteří se domáhali svého hlasu, protože zvolení PiS jde proti zájmům Poláků (sic!). A nesmíme zapomenout na volbu prezidenta USA, po jehož zvolení se rozhořela auta, rozbíjely se výlohy za pomocí těch „liberálních“ demokratů.