Lékařská komora a lékařské odbory vyzývají nového ministra k navýšení výdajů podle nich podfinancováním existenčně ohroženého resortu. Jsou ale výdaje opravdu nízké a vymykají se okolním zemím?

Uveďme několik základních dat. Výdaje na zdravotnictví z veřejných zdrojů, přepočtené na obyvatele v paritě kupní síly, má ČR mezi zeměmi střední a východní Evropy nejvyšší, zhruba na stejné úrovni jako Španělsko, asi na 2/3 průměru evropských zemí OECD a s výrazným odstupem za zeměmi západní Evropy. Rozdíl je způsoben jinou ekonomickou úrovní. Porovnáme-li veřejné výdaje na zdravotnictví vztažené k HDP, je ČR s 6,4 % jen těsně pod průměrem evropských zemí OECD (6,8 %), s těsným odstupem za Irskem nebo Itálií, ale opět před všemi středo- a východoevropskými zeměmi OECD, ale i před zeměmi evropského jihu, jako je Španělsko, Řecko nebo Portugalsko (viz graf).

Porovnáme-li celkové výdaje na zdravotnictví, tedy jak veřejné tak soukromé (ať už na obyvatele nebo na HDP), v mezinárodním srovnání si o něco pohoršíme. Vysvětlení je prosté. ČR má jeden z nejmenších podílů soukromých výdajů na zdravotnictví – 15 % (zbylých 85 % tvoří výdaje veřejné), což je společně s Německem a Norskem nejmenší hodnota mezi všemi evropskými zeměmi OECD. Pro srovnání – na Slovensku tvoří soukromé výdaje 19 % celkových, v Rakousku 24 %, v Maďarsku 33 %. I proto (společně s relativně menším objemem veřejných výdajů jako takových proti většině zemí Západu) je podíl zdravotnických výdajů na celkových veřejných rozpočtech u nás jeden z největších.