Slovenský premiér Robert Fico absolvoval pracovní návštěvu Spojených států, jejímž hlavním tématem byla spolupráce v oblasti civilní jaderné energetiky. Ve Washingtonu Slovensko a USA podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci, která má připravit výstavbu nového jaderného bloku v elektrárně Jaslovské Bohunice podle amerického návrhu. Podpis následoval po jednání Fica s americkým ministrem energetiky a vláda jej prezentuje jako klíčový krok k zajištění energetické stability země a posílení vztahů se Spojenými státy.
Ještě před odletem však premiér Fico vyvolal doma vlnu kritiky, když otevřeně připustil, že nebýt mezinárodních sankcí, při výstavbě nového jaderného bloku by upřednostnil technologickou a ekonomickou spolupráci s Ruskem, což opozice i část odborníků označují za problematický signál a důkaz dvojí rétoriky v zahraniční politice.
Politolog Grigorij Mesežnikov se pozastavuje nad politickým rozměrem celé situace a upozorňuje na rozpor v premiérově jednání: „Ta politická rovina je velmi zajímavá, protože ještě předtím, než Robert Fico odcestoval do Spojených států, otevřeně tvrdil, že by výstavbu nového jaderného bloku raději svěřil Rusku. Je to až neuvěřitelné. Robert Fico přitom není člověk, který by jen tak plácal,“ uvedl pro Startitup.
Riskantní diplomatická hra
Slovensky premiér podle Mesežnikova v podstatě podniká riskantní diplomatickou hru, když se při návštěvě strategického partnera ve Spojených státech veřejně hlásí k náklonnosti ke státu, který je v otevřeném konfliktu s „demokratickým světem“. „My jako členská země Evropské unie jsme v situaci, kdy Rusko vede proti Evropské unii hybridní válku, rozpoutalo celoplošnou válku proti sousednímu státu, proti Ukrajině, a vidíme, jak se chová k jaderným elektrárnám na území Ukrajiny. V podstatě Ukrajinu vydírá a v určitých situacích i Evropu tím, že vytváří problém kolem Záporožské jaderné elektrárny. To je něco naprosto nepředstavitelného, že o něčem takovém Robert Fico vůbec uvažuje. Právě to je ta politická rovina celé věci,“ považuje Mesežnikov v bezpečnostním kontextu Ficovy úvahy za zásadně problematické.
Zároveň přiznává, že ho Ficova proměna v rétorice vůči USA zaráží: „Spojené státy vždy kritizoval. Vždy pro něj byly Spojené státy nějakým aktérem s negativními výsledky a s negativními konotacemi. A teď je sympatizantem – nebo donedávna byl sympatizantem – Donalda Trumpa.“
Mesežnikov považuje protichůdná vyjádření a chování Roberta Fica za dlouhodobý problém jeho politiky. Upozorňuje, že Fico buduje svou kariéru v podmínkách liberálnědemokratického režimu a v rámci evropských a aliančních struktur, které pro Slovensko jasně vymezují mantinely spolupráce. „Je to politik, který svou politickou kariéru uskutečňuje v podmínkách liberálnědemokratického režimu, v situaci, kdy jsme součástí širšího integračního seskupení, tedy Evropské unie, kde platí jistá pravidla,“ sdělil Mesežnikov.
„Podle těchto pravidel Slovensko nemůže být partnerem Ruské federace v realizaci takovýchto projektů. Po technologické, bezpečnostní i politické stránce by to byl velký problém,“ zdůraznil. „Podle mě to bylo velmi neobratné vyjádření – říct, že kdyby měl Robert Fico možnost, realizoval by takový projekt s Ruskem, a to ještě před cestou do Spojených států, kde měl jednat o podpisu dohody. To je politicky velmi problematické,“ zopakoval politolog, který upozorňuje i na ekonomické riziko projektu.
A že Robert Fico se snaží svým voličům dokázat, že Slovensko pod jeho vedením není v rámci evropských politických struktur izolované. Návštěva Spojených států a případná schůzka s Donaldem Trumpem mají sloužit jako důkaz, že Slovensko zůstává mezinárodně akceptovatelným hráčem, a nebylo vytlačeno na okraj mezinárodního dění. „Pro tuto americkou administrativu ale Slovenská republika není natolik důležitá, aby se nějak velmi zaobírala Slovenskem, Ficem a tak dále,“ dodal Mesežnikov.
Ochota Fica spojit se s kýmkoli
Kriticky se vyjadřoval k premiérově stylu politiky: „Robert Fico především tahá krajinu zlým směrem. Prostě spojuje své osobní představy s osudem země,“ zmínil Mesežnikov.
V souvislosti s úvahami o možném sbližování Směru s hnutím Republika politolog Mesežnikov říká, že Robert Fico dnes podle něj při hledání politických partnerů nemá prakticky žádné ideové zábrany. „Já bych to dokonce přitvrdil v tom smyslu, že Robert Fico se dnes spojí s kýmkoliv. Kdyby tu existovala komunistická strana, tak vstoupí do koalice s komunistickou stranou. Kdyby dnes místo Republiky stále existovala Kotlebova strana, tak i s ní by se spojil,“ vyjádřil svůj názor politolog.
A dodal: „Robert Fico dnes realizuje politiku, která se v některých otázkách shoduje s představami radikálních pravicově extremistických stran.“ Za zvlášť nebezpečný považuje rozpor mezi formálním členstvím Slovenska v západních strukturách a jeho reálným chováním: „Jsme součástí NATO a Evropské unie, ale v reálném výkonu konkrétních mezinárodních otázek se nechováme jako členská země,“ napsal Mesežnikov. Za příklad uvedl, že Slovensko není součástí tzv. koalice ochotných.
Otázka Grónska jako další test
Mesežnikov rovněž připomněl, že Robert Fico se ve Spojených státech může dostat i k citlivému tématu Grónska, které je nyní v politice USA velmi živé a že není vyloučeno, že se premiér bude muset k této otázce veřejně vyjádřit. „Uvidíme, zase se ho tam budou ptát na otázku Grónska. Teď vidíme, že země, které patří do neformálního uskupení – koalice ochotných, jednoznačně podporují Dánsko. Je to náš spojenec, členský stát Evropské unie i NATO, a tyto země ani nepřipouštějí, že by souhlasily s odebráním Grónska Dánsku,“ rozvíjí své úvahy politolog.
Podle něj tak může jít o další moment, který ukáže, jaký postoj Robert Fico v citlivých mezinárodních otázkách skutečně zaujme: „Uvidíme, jak to dopadne, pokud tato otázka vznikne, a jaký postoj zaujme Robert Fico.“ Neboť debata o Grónsku může mít dalekosáhlé bezpečnostní důsledky.
Mesežnikov upozorňuje: „Můžeme se ocitnout v situaci, že pokud USA podniknou neakceptovatelný krok vůči Dánsku a Grónsku, NATO přestane existovat, rozpadne se. A pak vyvstane otázka, do jaké skupiny těch bývalých členských zemí NATO budeme patřit,“ říká Mesežnikov. A že slovenská vláda by měla zaujmout jasně solidární postoj s našimi evropskými spojenci.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.








