Je třeba vládě, ale i spící pravicové opozici připomenout, že:
- minimální mzda pokřivuje trh a omezuje zaměstnanost zejména mladých a nekvalifikovaných;
- její porovnávání mezi zeměmi je irelevantní bez jejího vztažení k ekonomickému výkonu a produktivitě práce;
- není náhodou, že země s centrálně stanovenou minimální mzdou mají dlouhodobě vyšší míru nezaměstnanosti než země bez ní;
- vztahovat minimální mzdu ke mzdě průměrné je zavádějící – ať už kvůli regionálním rozdílům (bez nadprůměrných výdělků v Praze je celorepublikový podíl minimální a průměrné mzdy výrazně vyšší), nebo kvůli tomu, že minimální mzda neohrožuje prvotně zaměstnance s průměrnými ale s nejnižšími mzdami (minimální mzda by dle návrhu ministryně Marksové byla u 5 % zaměstnanců s nejnižšími příjmy dokonce vyšší než průměrná mzda a tedy by výrazně ohrozila jejich zaměstnanost);
- firmy na zvyšování minimální mzdy reagují nahrazováním práce kapitálem (vidíme to již dnes například v potravinách – místo pokladních elektronické samoobslužné pokladny);
- není pravdou, že minimální mzda omezuje šedou ekonomiku a práci načerno, naopak (snižuje oficiální zaměstnanost a zvyšuje objem mezd vyplácených načerno), atd., atd.
Jako podobně nebezpečnou ale vidím i – na první pohled rozumnou – snahu odpolitizovat minimální mzdu a nastavit automatický způsob jejího určování např. ve vztahu k reálnému výkonu ekonomiky, s ohledem na budoucí vývoj hospodářství, atp. To by bylo možné, pokud by minimální mzda byla ekonomickou veličinou samou o sobě. Tou ale není! Je čistým politikem, jako všechny regulatorní zásahy. A tak o ní musí být veden i politický spor. Její automatizace by byla jen vítězstvím levice. Chceme-li ji odpolitizovat, pak ji zrušme. Takovou výzvu bych od zaměstnavatelských svazů a pravicové opozice nyní očekával. Tu ale neslyšíme.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV