Tento zákon stanovuje pravidla, jak postupovat v případě, že obchodní společnost má více závazků než finančních prostředků k jejich uhrazení, stručně řečeno. Nechci zde popisovat veškeré podmínky vyhlášení konkurzu, chci se věnovat jiné stránce problému.
Na Nadační fond proti korupci se během jeho existence obrátila řada podnikatelů, větších i malých, kteří popisovali různé scénáře zneužití výše uvedeného zákona č. 182/2006 Sb. Rozzlobeně či apaticky líčili, jak jim tzv. insolvenční mafie zničila rozjetou firmu a podnikatelský projekt. Jindy přinesli na stůl popis násilného převzetí společnosti konkurencí za pomoci různých praktik. Šokující příběhy podnikatelů, kterým se ze dne na den náhle změnil svět a hlavně důvěra v právní jistotu. Jak se asi cítí podnikatel, který získá stavební zakázky, uzavře smlouvu, v dobré víře koupí od jiné společnosti výrobní prostředky na splnění svého smluvního závazku. Náhle se dozví, že prodávající společnost se dostala do úpadku a insolvenční správce rozhodl zahrnout do majetkové podstaty i bagry, které on řádně koupil. Nic mu nepomůže, že má v ruce kupní smlouvu a splátkový kalendář. Rozhodnutí insolvenčního správce má za následek, že podnikatel není schopen dostát svých smluvních závazků na stavbě, nabíhají penále, on se však stále snaží přesvědčit správce majetkové podstaty o nesmyslnosti jeho rozhodnutí. Výsledek - jeho společnost se sama ocitá v úpadku, neboť není schopna uhradit vysoké penále vyplývající z uzavřené stavební smlouvy, firma končí, propouští zaměstnance a vyprodává svůj majetek za zlomek tržní ceny. A to vše jen díky tomu, že podnikatel koupil bagry od jiné společnosti.
Uvedený příběh ilustruje, jak se zákonná norma na oddlužení společnosti, jež má sloužit hlavně k uspokojení věřitelů, stává zničujícím nástrojem v pokřiveném tržním hospodářství. Popisované neuvěřitelné příběhy podnikatelů, kteří dlouhá léta bojují o svojí pravdu v rámci konkurzního či insolvenčního řízení, mne přiměly hledat názory i z druhých dotčených stran. Zajímal jsem se o názory insolvenčních soudců, insolvenčních správců i odborníků na tuto problematiku při VŠE v Praze. Bylo podnětné vyslechnout si vyjádření zástupce insolvenčních soudců, kteří jsou zavaleni nárůstem nejen korporátních insolvenčních řízení ale i agendou oddlužení fyzických osob. Mnohdy se potýkají se složitými obchodně-ekonomickými případy, které logicky přesahují možnosti dotyčného soudce. Jak překvapivé bylo setkání s několika insolvenčními správci, kteří na svých případech demonstrovali svoji nezávislost, snahu o spravedlivé uspokojení věřitelů dle zákona, poukazovali na nízké odměny za jejich činnost a důsledný kontrolní dohled ze strany ministerstva spravedlnosti. Hlas odborníků se shoduje v tom, že insolvenční zákon je jeden z nejlepších v Evropě a že jeho principy a ustanovení plně korespondují se záměrem zákonodárce.
Ale jak si pak vysvětlit fakt, že v českém obchodním prostředí přibývá zmanipulovaných insolvenčních řízení a že řada podnikatelů, kteří měli nechtěnou příležitost seznámit se s prostředím insolvenčních praktik otevřeně hovoří o insolvenční mafii?
Z mého poznání mi vychází, že insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., slouží nebezpečným štikám v tomto prostředí. Štika v přírodě loví slabé kusy ryb, útočí ze zálohy a bleskurychle uloví svoji oběť. Osoby dobře znalé insolvenčního prostředí, paragrafů, jednotlivých aktérů a jejich slabých stránek, podobně jako ta štika, využijí své převahy a ve stojatých vodách české ekonomiky dokážou ulovit svoji oběť, která není připravena na složité právní prostředí insolvenčního zákona.
Lze se vůbec ubránit insolvenčním štikám? Ano, ale vyžaduje to výbornou znalost insolvenčního práva a mít dost odvahy pustit se do dlouhotrvajícího boje. Hodně štěstí!
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Nadačním fondem proti korupci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
