V podstatě navázal na útoky bývalé první náměstkyně ministryně spravedlnosti Hany Marvanové, která si nevšimla, že jako náměstkyně a předsedkyně výběrové komise není nadřízena ministryni, ale je jejím servisem. Když paní ministryně okamžitě nevyhověla jejímu přání, aby bez váhání navrhla prezidentovi republiky předsedu mělnického okresního soudu Jana Veselého k jmenování předsedou Krajského soudu v Ústí n.L., Hana Marvanová začala proti ní vyvíjet tlak mimo půdu ministerstva, což jí v žádném případě nepříslušelo. A Karel Hvížďala od ní převzal štafetu.
Nezjistil si ani, jakým způsobem Hana Marvanová opustila ministerstvo: tvrdí, že byla odvolána, ač ve skutečnosti na funkci rezignovala. Na tuto námitku by jistě shodně s ní odpověděl, že rezignovala pod tlakem, takže to bylo totéž, jako by byla odvolána. Ale ani jeden z nich nedokáže údajné tlaky na odchod Hany Marvanové z ministerstva prokázat, protože se zřejmě odehrávaly hlavně uvnitř její hlavy. A určitě by z nich neusvědčili Helenu Válkovou, která do poslední chvíle doufala, že jejich spolupráce bude nadále možná.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz