V poslední době politici a novináři začali odříkávat jako mantru tvrzení, že není vhodné, aby vstoupil v platnost zákon, který si státní zástupci napsali pro sebe. S výlučností podílu státních zástupců na sepsání předlohy to ale nebylo  tak zlé. Ve skutečnosti probíhal dialog mezi legislativci NSZ a ministerstva, přičemž podíl odborníků útvaru náměstka Františka Korbela na konečné podobě předlohy byl dle odhadu třetinový. Základní  koncept zákona je ale skutečně dílem skupiny státních zástupců  kolem Pavla Zemana a Lenky Bradáčové. To byl ovšem důsledek toho, že byli schopni tvůrčího myšlení, zatímco ministerské úředníky jaksi nic inovativního nenapadalo.

Straší se také soustředěním velké moci do jedněch rukou nejvyššího státního zástupce. Lidé, kteří vždy žili v souladu se zákonem, se jí ovšem bát nemusí, ba právě naopak v ní mohou vidět záruku lepší ochrany svých práv před zločinem. Není také důvod bát se moci nejvyššího státního zástupce, protože jej neovládá žádná zločinná politická strana, jak tomu bylo před Listopadem 1989. A bezmocnost  nejvyššího státního zástupce vůči nižším článkům soustavy je z hlediska pravidel správného řízení nadále naprosto neúnosná a přímo škodlivá.

V každém případě zákon se zrodil v  bolestech a křečích a stále má hodně odpůrců, kteří z něj chtějí vytrhnout právě ty určující prvky, které jej ozvláštňují a dávají naději, že se jeho přijetí promítne do efektivnějšího řízení soustavy státního zastupitelství a zvýšení její výkonnosti co do kvantity i kvality: mám na mysli přechod na třístupňovou strukturu organizace a řízení a ustavení „protikorupčního speciálu“.

Nejsem si ovšem jist tím, že společnost je jednotná v názoru na potřebnost zdokonalení řízení státního zastupitelství. Je to nepříjemný úřad, který v poslední době ukázal, že je schopen nezastavit se před nikým a před vraty žádné důležité úřední budovy. Takže představa, že by se mohl v důsledku zkvalitnění řízení projevovat ještě razantněji, leckomu nahání husí kůži. Potěšeni asi také nejsou někteří státní zástupci vrchních státních zastupitelství, jimž by změna přinesla chvilkovou existenční nejistotu.