Je to docela obvyklá situace, které ale média obvykle nevěnují náležitou pozornost. Tentokrát ji nabudil klíčový význam revizního posudku pro výsledek dokazování i délka dodací lhůty. Zájem se promítl do zařazení rozhovoru o úloze znalců do pořadu Události, komentáře dne 29. dubna 2014, v němž si vyměňovali názory Hana Marvanová, 1. náměstkyně ministryně spravedlnosti a Vladimír Vácha, předseda Komory soudních znalců. V krátkém čase, vymezeném této věci, nemohli ovšem probrat námět do hloubky.

V podstatě zazněly dva monology, vztahující se prakticky výlučně k problematice působení znalců v trestním řízení. Oba účastníci dialogu se shodli pouze ve zjištění, že strany si objednávají znalecké posudky za účelem posílení svého postavení ve sporu a skutečně dochází k tomu, že znalci zjevně nebo skrytě vyjdou vstříc tužbám zadavatele. V dalším se již neshodli.

Hana Marvanová se věnovala hlavně pokleskům znalců a nedostatkům současné platné právní úpravy z r.1967, jež mimo jiné neumožňuje vynucování nestrannosti znalců a odpovídající odborné úrovně jejch práce. V praxi skutečně dochází k tomu, že znalecké posudky vyznívají ve prospěch zadavatele. Znalci nesou pouze trestněprávní odpovědnost, pokud jim policie prokáže úmysl, ač by bylo na místě i vynucování odpovědnosti civilněprávní. Zmínila také záměr na vydání nového znaleckého zákona. Jeho přijetí by mimo jiné mělo zpřístupnit obor dalším odborníkům a průběžnou kontrolu odborné úrovně znalců.