Migranti – v současnosti velmi aktuální a stále propírané téma. Vychází spoustu zpráv, článků, komentářů, blogů a bůhví, čeho všeho ještě. Různé formy, různé názory, různá zdůvodnění.

Pomiňme vše výše uvedené a postavme se prostě před holý fakt, že se do Evropy valí masa migrantů, většinou bez dokladů, tedy nelegálně, bez zdravotních prohlídek a osvědčení atd., prostě jen proto, že chtějí a nikdo je nezastaví.

Dnes, po sobotním obědě jsem sledoval na Čt24 diskusní pořad Historie.cs, kde jsem se dozvěděl, v diskusi na zdravotnické téma o očkování apod., že již za C. a K. rakouského mocnářství, byly mezi Tureckem a Evropou jakési vojensky organizované zóny, kde byly jakési detenční tábory, a zde byly všichni lidé, kteří směřovali do Evropy na pozorování, které trvalo 40 dní a následně obdrželi jakousi kartičku, jenž byla jakýmsi potvrzením o bezinfekčnosti a zdravotní způsobilosti.

Bez této kartičky nebyl nikdo dále vpuštěn a Rakousko – Uherská monarchie se tak velmi úspěšně bránila cizokrajným nemocím. Toto zjevně velmi prozíravé rozhodnutí, a hlavně jeho důsledná aplikace, drželo evropské obyvatelstvo na velmi dobré zdravotní úrovni a odbouralo spoustu přenosných nemocí.

Že bychom ve 21. století klesli pod úroveň Rakousko – Uherska? Dnešní migranti prostě jdou, nemaje žádné zdravotní osvědčení a většinou ani doklady, nelegálně překračují státní hranice několika států, a tyto nejenže se nebrání, jak by člověk očekával od suverénních států, z nichž některé dostávali značné finanční injekce z EU právě na tuto problematiku, a to od počátku, ale ještě je na své náklady přepravují dále, do dalších států, poskytují jim stravu, pití, ubytování a  podporu všeho druhu, aby tito cestou vyhazovali poskytnuté jídlo, zanechávali za sebou cestou jen odpadky, exkrementy a demolovali ubytovací zařízení a odmítali, či následně vyhazovali obnošené šatstvo z charitativních organizací? Pokud se někde uzavřou hranice, či jsou migranti koncentrováni do sběrných táborů, situace se hrotí a velmi rychle berou do rukou klacky, kameny, lahve a razí si cestu improvizovaným násilím, aniž by je někdo skutečně razantně zastavil, neřku-li, v jejich cestě a směru otočil.