K celé věci se na Pravém břehu již vyjadřovala Lenka Kohoutová. Nechci proto nosit dříví do lesa, dovolím si však několik poznámek.

Svoboda sdružování

Předně bych paní poslankyni Lesenské rád připomněl odst. 1, čl. 20 naší Listiny základních lidských práv a svobod: „Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.“ Sdružovací právo je přitom jedním ze základních pilířů svobodné a demokratické společnosti. Není náhodou, že právě ono bývá prvním terčem a obětí autoritativních a totalitních režimů. O to pečlivěji by mělo být chráněno.

Poslankyně Lesenská říká „Nebo si všichni budeme říkat, jak je fajn, že nám na našem území mohou působit politické nevládní organizace, které třeba mohou připravovat teroristické útoky v jiných částech světa?“ Občanská sdružení, spolky, ale i jednotlivci samozřejmě musí respektovat platné zákony. Otázka však je, jaké tyto zákony mají být?

Směr východ

Například v Rusku, ke kterému paní poslankyně asi vzhlíží, nedávno přijali zákon o zahraničních agentech. Podle něho se nevládní organizace, které přijímají peníze zahraničí, musí registrovat jako „zahraniční agenti“ a touto nálepkou opatřovat každé své prohlášení a veřejnou prezentaci. Státní šikana nevládek jde u medvěda z východu tak daleko, že dokonce po těchto „zahraničních agentech“ požaduje předkládání vyúčtování za každé čtvrtletí a zatěžuje je častějšími kontrolami.