A tak je to vždycky, když s něčím přijdou. Je úplně jedno, co to je. Multikulturalistická pseudoláska k rádoby bližnímu z hodnotově zcela odlišné části světa, se kterou když nesouhlasíte, jste automaticky označen za nebezpečného tmáře a xenofoba. Ničím nezasloužené ochranitelské aktivity vůči menšinám, se kterými když nesouhlasíte, jste ocejchován jako rasista. Podpora rozvojového světa, kde jen utopíme peníze a podporujeme korupci místních vládců, se kterou když nesouhlasíte, podílíte se v jejich očích na pošlapání lidských práv. Vojenské zasahování do ryze interních problémů suverénních států, se kterým když nesouhlasíte, automaticky v jejich očích podporujete totalitní a autoritářské režimy a nejste dostatečně demokratický. Mohl bych pokračovat dlouhé hodiny.
To všechno musí, když jsou pravdoláskaři u moci, občané platit ze své kapsy. Když pak ovšem nemají na jídlo, na oblečení, nájem, nebo své koníčky, nikoho z těch nahoře to netrápí. Vždyť na světě je podle nich tolik nespravedlnosti, kterou je nezbytně nutné napravit. Vždyť na světě je tolik lidí, kteří se mají ještě hůř, než Vy. Neměl bych nejmenší problém s jejich vírou v jakýsi lepší svět v jejich očích, ovšem za předpokladu, že by si to všechno platili ze svého. Jenže pravdoláskaři na to nejsou. Jejich víra v lepší svět zcela opomíjí tisíce let staré a osvědčené základní ekonomické principy.
V současné době, po těch prvních dnech euforie z toho, co všechno a jak rychle přejmenujeme po Václavu Havlovi, někteří z nich docházejí konečně ke zjištění, že to s sebou ponese také nějaké náklady. Nejenže nebudou malé, ale kromě dalšího vytažení peněz z veřejných rozpočtů přinesou nepřebernou řadu problémů v každodenním životě lidí. Od změn adres, dokumentů, potřeb notářských zápisů a kolků u podnikatelů a sídel jejich firem, změn propagačních materiálů, razítek, elektronické propagace, již vyrobených reklamních sdělení v různých obdobách…
Mám jedno řešení pro všechny, kteří si stojí za nezbytnou nutností po Havlovi něco pojmenovat. Otevřete si pokladnu a vložte do ní své vlastní peníze. Umožněte předem v každém konkrétním případě přejmenování, aby Vám každý, kdo se cítí být tímto krokem poškozen na svých právech, vyčíslil náklady s realizací Vašeho záměru. To abyste věděli, kolik Vás to bude z vašeho stát. A když přesto, že uvidíte tu sumu, která Vám velmi pravděpodobně vyrazí dech, protože Vám nic z toho v té euforii nedošlo, budete dál trvat na přejmenování, uhraďte následně do poslední koruny náklady každému, komu jste svým krokem újmu způsobili. Možná Vás takový postup naučí odpovědnosti a některé z Vás definitivně probere, až budete zase někdy navrhovat, jak pomoci světu.
Vyšlo na blogu iDnes.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka
