Radim Panenka si tentokrát do pořadu Rozhovory PL pozval Václava Töröka, experta strany PRO Jindřicha Rajchla na energetiku.
Török hned v úvodu rozhovoru zmínil akcelerační zóny pro větrné elektrárny a zdůraznil, že právě z toho, kde by se tyto větrné elektrárny měly stavět, je podle něj patrné, že drtivá většina občanů o ně nestojí. „Umím si představit, že 85 až 90 procent občanů, kterým to má někde stát kousek od jejich obydlí, to nechtějí. Tady je problém ten, že byl napsaný zákon o těch akceleračních zónách, který byl napsaný přímo na míru někomu, a můžeme úplně dedikovat, komu to bylo napsané,“ poznamenal Török.
A hned nabídl jedno vysvětlení.
„Vezmeme si to, že teď bude končit to dvacetileté období podpory fotovoltaických elektráren, ty výkupní ceny ve výši nějakých 12 až 13 korun, a teď ti lidé, co to vlastní, určitě přemýšlejí, co s tím dál. Tenhle penězovod vyschne. Takže se vymyslelo co? … Větrníky!“ prohlásil Török. „To znamená garantovaná výkupní cena z větrníků s tím, že tam je ještě nějaký paušál, když nebude foukat,“ dodal.
Zdůraznil, že stavět větrníky má smysl na severu Polska či na severu Německa, kde od moře fouká vytrvale a nepřetržitě. „Ale za nás prostě výkupní cena někde kolem 4 korun je vysoká, je zbytečně vysoká, ale hlavně u nás ty větrníky nedávají až tak moc smysl, tam, kde se má stavět v těch akceleračních zónách,“ vyjádřil svůj názor Török.
Psali jsme:
Češi by si podle jeho názoru měli v prvé řadě ujasnit, jaké zdroje energie má smysl udržovat a rozvíjet.
„My máme tady historické zkušenosti s uhlím a s jádrem. Uhlí je samozřejmě fuj díky Green Dealu a politice Evropské unie, a tak nám nezbývá nic jiného než jádro. … A když se něco takového velkého dělá, tak samozřejmě velcí kluci u toho chtějí být a samozřejmě na tom participovat. Když postavíte jadernou elektrárnu, tak kdo na tom vydělá?“ zeptal se Török.
Obratem si odpověděl, že na tom vydělá ten, kdo elektrárnu staví, stát a pak subdodavatelé.
Konstatoval také, že ještě za předchozí vlády Andreje Babiše bylo v rámci EU dohodnuto, že jádro představuje ekologicky tolerovaný zdroj.
„To byl zásadní průlom do těch zelených ideologií a já to kvituju, protože když se podíváme například na Francouze, tak oni provozují nějakých 57 jaderných reaktorů a jsou postaveni z více než 70 procent na jádru. A tuto zimu, kdyby nebylo atomových elektráren ve Francii a českého uhlí, tak Němci měli blackout. Němci si těch 25 % výkonu, co měli v tom jádru, zavřeli a teď zjistili, že to byla chyba. Stovky miliard eur jsou pryč a najednou to byla chyba,“ nechal se slyšet Török.
Psali jsme:
Poté se vrátil k zákonu o akceleračních zónách.
„Problém je ten, že ten zákon, jak jsem říkal na začátku, byl psaný někomu na míru. To znamená, aby do toho hlavně nemohli občané moc zasahovat. To si myslím, že bylo primárním úkolem toho člověka, který to psal, nebo těch skupin lidí. A potom další problém je ten, že vlastně oni vzali prakticky jenom naši větrnou mapu, to znamená existuje taková mapa, kde jakkoliv fouká. A tam, kde dosáhli určitého limitu, tak se z toho stala akcelerační zóna… A největší problém je ten, že nikdo nekoukl na zkušenosti ze zahraničí, jestli je tam nějaký tah ptáků, jestli je tam problém s nějakým infrazvukem a tak podobně,“ poznamenal Török.
Jedním dechem dodal, že kupříkladu v lednu moc nefouká ani nesvítí sluníčko a zelené neziskové organizace neuvažují nad tím, s pomocí jaké energie si budou lidé vařit kafe a podobně.
Donedávna se Česko spoléhalo na uhlí a platilo se 15 haléřů za jednu MWh. Teď se říká, že budeme spoléhat na plyn. Jenže podle Töröka je tady další problém.
„Mě třeba mrzí jedna věc, že žádné ty ekologické neziskovky neřvou, že to LNG je neekologické,“ konstatoval s tím, že plyn je třeba vytěžit, výrazně ho zchladit a převézt v tankerech. Z tankerů se plyn přečerpá do zásobníků, zahřeje se a pustí se do trubek k zákazníkům. To je proces, který není energeticky nenáročný, a ještě při něm dochází k energetickým ztrátám.
„Tady všichni řvou, koukejte používat papírová brčka, ale my tady přicházíme o taková obrovská kvanta toho plynu, té energie, že kdyby to někdo rozpočítal, tak by se nám asi skutečně protočily panenky,“ konstatoval Török.
Střední Evropa měla vybudovanou infrastrukturu na přijetí plynu z Ruska. „Rusko vybudovalo úžasnou infrastrukturu na poloostrově Jamal, investovali do toho desítky milionů dolarů, je tam postavená železnice 500 kilometrů na permafrostu, je tam padesátitisícové město, ta infrastruktura je hotová a je schopná desítky let zásobovat celou Evropu,“ poznamenal expert na oblast energetiky za stranu PRO v rozhovoru pro PL.cz.
Ale v důsledku války na Ukrajině hledáme plyn jinde. I když jediné, co se podle jeho názoru stane, je, že když nekoupíme ruský plyn my, koupí ho například Indie.
Podle Töröka bychom se měli soustředit na dostavbu bloků v Dukovanech a v Temelíně a vedle toho se spoléhat na menší modulární reaktory. Török v této souvislosti uvítal, že soutěž o dostavbu jaderné elektrárny v Česku vyhrála korejská firma, která zakázky plní v čase, v jakém je domluveno, a za předem dojednané sumy.
V závěru rozhovoru přišel Török s varováním.
„Spojení ruských levných energií s výkonnou čínskou ekonomikou je pro nás velký problém, protože ta Čína na tom globálním trhu skutečně v tom spotřebním zboží i v investicích dominuje. A jestli jsme si mysleli, že Čína ještě není to ono, tak každému doporučím: zajeďte se tam podívat a podívejte se, co oni tam za těch posledních 20 až 25 let vybudovali,“ konstatoval Török s tím, že tok levných ruských energií do Číny bude znamenat obrovskou ekonomickou sílu Číny.
Do budoucna vidí Török jedinou cestu, jak tomuto čínskému tlaku čelit: obnovit plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 a domluvit se s Ruskem na obnovení toku plynu do Evropy, za určitých podmínek. Třeba té, že evropské peníze za plyn nepůjdou na financování války na Ukrajině.
|
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Vidíte situaci podobně jako Václav Török?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
