„Přestože se za uplynulých 15 let výrazně zlepšit přístup k informacím o životním prostředí, občané řady států se stále střetávají s vážnými překážkami. Úřady protahují lhůty, odvolávají se falešně na obchodní tajemství nebo dokonce nereagují na dopisy. V mnoha zemích mimo EU dodnes neexistují on-line databáze a informační systémy. Občané se tak k řadě informací dostanou příliš pozdě nebo k nim nemají přístup vůbec,“ říká Martin Skalský z Arniky, který se schůzky Aarhuské úmluvy zúčastnil.
„Pokud jde o vliv občanů na rozhodování, je situace ještě horší. Vznikly sice mechanismy zapojení veřejnosti do úředních procesů, avšak nikoliv právně závazné postupy pro zohlednění legitimních požadavků občanů. Úředníci pak někdy rozhodují ve prospěch investorů a developerů. Soudy sice taková rozhodnutí zpravidla zruší, avšak procesy se táhnou roky a kontroverzní stavba v té době již dávno stojí,“ komentuje situaci Vendula Záhumenská, právní expertka Arniky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV