Tak toto jsou slova ze začátku mé přednášky zaměřené na téma ZERO WASTE a speciálně pak na ZERO FOOD WASTE, tedy plýtvání jídlem. Text doplňují obrázky z praxe.
Důvodem, proč je uvádím, je článek, který jsem našel v neděli 29.1.2017 na stránkách iDNES, tento nese název Neblahý trend v číslech: lidé nad 50 let tvoří už třetinu nezaměstnaných.
Dalo by se říci, že to nic neznamená. Dosloužili, tak co s nimi.
Na konci loňského roku, jsem se překlopil na počitadle ke zmiňovanému číslu. Mám k němu nyní blíž než k jakékoli jiné kulaté číslovce. Když jsem se rozhodl budovat svět bez odpadu a plýtvání, definoval jsem čtyři typy odpadu a plýtvání, které chci eliminovat
1. Fyzický odpad odpadky
2. Sociální odpad lidé mající sílu i chuť pracovat, jimž to není umožněno
3. Urbanistický odpad prázdné budovy, zbytečné stavby na celených loukách
4. Procesní odpad 64% prázdných kamionů na silnicích v rámci EU
Uvedené příklady jsou jen kapkou v moři. Oceánu naplněného snahou plýtvat co nejvíce a vším, aby stoupla tržní cena.
I tyto skutečnosti s nedozví moji posluchači, ale to není důležité.
Důležitá je skutečnost, že lidé nad padesát let (jak je uvedeno i v článku) se stávají sociálním odpadem a politici si ještě tleskají za svou prozíravost a důvtipnost zafixováním důchodového věku.
Mám dědečka. Modrého muže, který se blíží věkem století a tento muž mi jednou sdělil, že by ho velmi zajímalo, jak dlouho žili průměrně lidé v důchodovém věku v době jeho mládí, tedy kolem let 1930 – 1940 a jak dlouho je to nyní. „Máš internet, podívej se“ doporučil jsem.
A on to skutečně udělal, a víte co.
V době mezi oběma světovými válkami lidé v důchodovém věku žili v průměru sedm let.
Víte kolik je to dnes?
TŘICET PĚT a číslo nadále roste.
Převedu-li to pro paní Marksovou do srozumitelnější řečí matematiky, pak to znamená že 1/3 života budeme všichni zařazení mezi „sociální odpad“, což však ve skutečnosti není pravda, protože jak ukazuje článek, hranice stanovená vládou, je jen doporučením. Zaměstnavatelé si rádi ještě pár let, třeba třetinu odečtou, v businessu se tomu říká SAFETY STOCK, neboli bezpečná zásoba.
Nejsou to lidé, kteří by nechtěli pracovat, jen nosí svou žlutou hvězdu vepsanou do tváře a rukou a i když neuvedou svůj věk do profesního životopisu, je možné na první pohled vyčíst, jak starý kandidát je a i kdyby se to nepodařilo, první pohled na tvář, zavírá mnohdy dveře se slovy
„My se Vám ozveme“
Je to asi podobné jako se starými, ale stále dobře funkčními stroji, zařízením, vagony a lokomotivami. Přijde Hyperloop, ta do šrotu s nimi. Nebo do Polska, ono je to jedno, Nikdo neřeší skutečnost, že nová prodejní cena je hluboko pod cenou reálného prodeje (o té nákupní raději nehovořím). Však oni si Poláci poradí a jak je u nich zvykem, prodají za desetinásobek tyto funkční a žádané stroje dál, tam, kde si jich budou vážit. A my, než dorazí Hyperloop, nakoupíme vybavení ze západu, co na tom, že je plné nefunkční elektroniky, a když zaprší, či mrzna, tak se nejede, ale krásně bliká a má displeje.
A budeme-li moci nakoupit za mořem, ještě lépe, už nyní bych se vsadil, že jsou na cestě přes oceán tisíce vozidel za super cenu. Kde jinde, než v tuzemsku by našli lépe uplatnění, jsou to přeci německé držáky a to, že smrdí? To mnozí politici také, a přesto je lid miluje, vhodí-li do placu nějakou tu lahůdku.
Už se také těšíte? Já moc, protože ty elektro-auta, mající komín v Temelíně, už přeci nikoho nezajímají.
Jak je vidět, na odpad, co se dá tak snadno zpeněžit, se vždycky místo najde.
Autor je "otcem" projektu Mezinárodního Obchodního Centra Udržitelného Rozvoje, které založil s cílem "vytvoření světa bez odpadů a plýtvání ve všech jejich podobách". Pro tento cíl založil a buduje nové a jediné průmyslové odvětví, které se zabývá systémovou prevencí vzniku odpadu a nese název INDUSTRIAL UPCYCLING. Věnuje se zároveň publicitě osobních elektrických transportérů, například elektrických jednokolek s gyroskopem. Předtím působil na seniorské pozici logistické divize druhé největší korporace Japonska. Za nejlepší knihy považuje MALÍŘSKÉ ROZPRAVY MNICHA OKURKY a PROROK, jelikož dle jeho slov obě nabízejí mezi řádky moudro, které z mnoha jiných titulů dávno vymizelo. Psaní je prý jeho dlouholetou láskou a i když se k české gramatice nechová vždy správně, věří, že to čtenářům obsah jeho příspěvků vynahradí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
