Žijeme v mužském světě, ve kterém principy a pravidla nastavují převážně muži. Inteligentním ženám tento fakt dávno došel a tomuto světu se jednoduše přizpůsobily. Do jisté míry v mnohém přejaly mužské chování a mužské myšlení, aniž by přestaly být romantickými ženami. Osvojily si tak další um navíc. Je to logické: v mužském světě a v soutěži s muži pak mají větší šance uspět (některá chce vyhrát, jiná se prosadit, jiná chce sice být maminkou a ženou, ale přizpůsobí se tak, že v sobě najde sílu pracovat a paralelně vést domácnost).
Co je špatně a proč?
Jeden ze způsobů, jakým by se život na naší modrozelené kouli dal popsat, je neustálá dynamika mezi dvěma protipóly: ženský a mužský princip. Jin a jang. Venuše a Mars. Jedna bez druhé existovat nemůže, tak jako není dne bez noci. A každý má v sobě – nezávisle na pohlaví – obě kvality v různé míře a vědomé přijetí těchto kvalit je předpokladem k harmonické interakci mezi mužem a ženou (a tím i zdraví celé společnosti).
Důvod, proč ženy přejímají mužské chování a myšlení, je ten, že ženská kvalita (schopnost lásky, empatie, tvoření konstruktivních vztahů, umění komunikace, receptivita) není uznávaná jako rovnoprávná složka ke kvalitě mužské (práce, výkon, dosahování cílů ve vnějším světě, bojovnost, aktivita). Dlouhodobě ženy vnímaly, že jejich práci, jejich postavení, jejich životní roli není ze strany mužů věnováno dostatek úcty a respektu.
Když už to bylo neúnosné, začala ženská "vzpoura". Ženy-feministky, začaly chtít ovládat. Proč? Ze strachu. Potřeba ovládat vychází ze strachu být ovládaný. Nachází se většinou na úrovni naší nevědomé části, se kterou nemáme kontakt při běžném způsobu vnímání reality. Tato složka je instinktivní a pudová. A protože v každé z nás je kousek ženy bojovnice (u některých větší), pokaždé, když cítíme, že muž nám neprojevuje úctu nebo lásku, jsme na to háklivé.
Ženy se tak snaží vyrovnat mužům, aby přežily. Soutěžení o vrcholové pozice (nejen pracovní), jako forma ženského boje, je podvědomý program, který se spouští v momentu, kdy se cítíme napadeni nebo ohroženi. V takových situacích vždy reagujeme útěkem nebo útokem. Z historického hlediska žena byla příliš dlouho vnímána jako podřadný tvor, který se musí podvolit, a tak byla (a stále je!) ženská receptivní energie potlačována. A zašlo to tak daleko, že ji v sobě vědomě či nevědomě potlačují paradoxně samy ženy, přičemž to pomýleně chápou jako "získání moci". Vždyť čím jiným je manipulace s ženskými hormony (hormonální antikoncepce, potlačování přirozeného průběhu přechodu…) než manipulací s ženskou silou?
Výsledek dlouhodobé manipulace s ženským principem
Přirozeně submisivní ženy s převahou ženské energie jsou nešťastné, protože být matkou není považováno za společenský status rovný vrcholovému manažerovi. Probíjejí se tímto mužským světem, jak umí. A občas ze zoufalství z nedocenění své ženské energie dokonce konvertují k islámu! Nelze se divit – je nutné pochopit proč.
Z již přirozeně dominantních žen se po vzoru mužů staly ženy-lovci s podobnou mentalitou jako muži a s minimálním kontaktem se svou ženskou energií.
Též jsou většinou (podvědomě) nešťastné, protože jim je odepřena možnost poznat a rozvíjet jejich ženskou energii, což tolik potřebují…
Všechno to, co se mužům nyní mnohdy na ženách nelíbí, některé módní vzorce chování, je tedy jejich vlastní mužský modus operandi neboli životní strategie, které ženy odsledovaly a od mužů převzaly, aby ve světě mužů lépe obstály. Vždyť koho by bavilo stát v koutě a jen přihlížet...
A tak tu máme určité množství nespokojených mužů, kteří musejí soutěžit o místo na slunci nejen se svými genderovými kolegy, ale i s ženami. Často se v diskusích s muži na téma genderové životní role dovídáme, že ženy jsou příliš bojovné. Muži se cítí zaskočeni.
Zrod pomýlených feministek
Jenže tento boj o rovnocennost a rovnoprávnost se změnil ve snahu smazat všechny rozdíly mezi pohlavími. Tedy v boj o zestejnění. Místo uvědomění si rovnocennosti ženy a muže a toho, že se – se svými odlišnostmi – navzájem potřebují, dochází k umělému a násilnému rozmazání kvalit obou.
Tyto moderní feministky ve skutečnosti jimi nejsou v pravém slova smyslu. Ony neprosazují žádný pokrok ani ženská práva. Jde o zahořklé submisivní prostoduché osůbky, které fanaticky bezmyšlenkovitě opakují mantry aktuální prosazované ultralevicové propagandy, jejíž součástí je i kulturní revoluce. Kulturní revoluce neboli diktatura importovaných a domácích menšin a s ní související vnucování jejich bizarních zvyků a pravidel, coby nových norem platných pro všechny. Moderní feministky jsou zakouzleny v křeči a iluzi, že smazáním viditelných rozdílů na povrchu dosáhnou nastolení trvalé rovnováhy bez střetů, bez dynamiky. Jenže rovnováhu je třeba nastolit uvnitř, a to v prvé řadě v každém z nás. A přeoperování, lezení na záchodky opačného pohlaví, ani kvóty opravdu k uzdravení celospolečenské psýché nevedou…
Tato novodobá "pokroková hnutí" jsou ve skutečnosti pouze produkty či nástroji propagandy určené k rychlejší realizaci probíhajícího sociálního konstruktu. Současné tzv. feministické hnutí nereprezentuje ženský princip, ale patří k extremistické páté koloně, za kterou stojí mocenské plány globálních elit a jejímž účelem je rozvrat našich civilizačních hodnot.
Je to neuvěřitelné, ale je to tak! Hidžáb se v roce 2017 stává symbolem svobody a rovnoprávnosti! Ano, ten hidžáb, který je ve skutečnosti v islámském světě znakem podrobení a útisku žen. Z fáze "nevědomost je síla" se tedy plynně přesunujeme do dalšího levelu "svoboda je otroctví". Bude zajímavé, kdy se dostaví finální fáze, "válka je mír"...
Jako první krok k nastolení rovnováhy mezi mužským a ženským principem můžeme udělat několik věcí.
Vážit si žen jako rodiček, matek, vychovatelek, pozemských bohyň, bez kterých by lidstvo nepřežilo. Vážit si jedinců submisivních i dominantních, protože jedni by bez druhých nefungovali.
Právně i fakticky postavit ženy na stejnou úroveň jako muže – ale nikoli stupidními kvótami, ale v prvé řadě výchovou k úctě a obdivu k ženám u malých dětí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
