Tento psychologicko-sociální fenomén byl poprvé zaznamenán v Japonsku. Autorem termínu a také předním expertem na hikikomori je japonský psycholog Tamaki Saitó. Podle jeho odhadu jich žije v Japonsku asi jeden milion, což je asi jedno procento japonské populace. Trvání izolace se různí, může trvat roky, ve vzácných případech i desetiletí. Hikikomori nevycházejí z bytu či pokoje, mají málo přátel, jestli vůbec nějaké, dlouhou dobu spí (většinou ve dne, zatímco aktivní jsou v noci) a věnují se nespolečenským aktivitám (sledování televize, počítačovým hrám a čtení). Obyčejně jde o hypersensitivní jedince, kteří se duševně trpí. Chtějí jít ven, najít si kamarády, zamilovat se, ale nemohou. „Ovládly mě různé druhy negativních emocí. Palčivá touha jít ven, vztek na celou společnost a na mé rodiče, smutek z toho stavu, strach z budoucnosti a závist vůči všem, kteří dokázali vést normální život," vypočítával Japonec Hide, který se stáhnul do sebe a stal se jedním z hikikomori. Symptomy izolace se mezi jednotlivými osobami liší. U některých se střídají výbuchy vzteku s dětinským chováním, jiní mohou trpět obsesemi, paranoiou, depresí. Často se chovají agresivně. Fenomén je nejlépe propracován v Japonsku, ale hikikomori se objevuje i v dalších zemích světa, a rovněž v Čechách. Proto se o něm mluví jako o syndromu zvaném Nemoc současné společnosti. Spouštěčem patologického chování mohou být podle lékařů běžné momenty v životě: mizerné známky ve škole, zlomené srdce, ale i pocit vyloučení nebo tlaky ve společnosti. Obavy ze spolužáků, strach z toho, že neuspokojí nároky svých rodičů, jež jsou především v Japonsku mnohdy velmi vysoké. Platí zde velký respekt k rodičům. V asijské zemi se klade důraz na úspěch a slabost se příliš nepřipouští.
Mezinárodní divadelní studio Farma v jeskyni, jehož zakladatelem je Viliam Dočolomanský (synovec herce Michala Dočolomanského), se etablovalo před dvanácti lety jako „moderní laboratoř “, kde členové souboru našli „azyl“ s možností kontinuálně pracovat na svém rozvoji bez ohledu na národnost ( konkrétně Česko, Španělsko, Vietnam, Německo, Korea, Slovensko, Francie a Rusko) a předchozí profesní a žánrové zařazení. Zbavení se vnitřních schémat objevuje nové způsoby práce s výrazem, pro něž není prostor v jednorázových projektech nebo v mainstreamových divadlech. Za dobu své existence soubor reprezentoval Českou republiku na mnoha prestižních festivalech tří kontinentů a ve více než 50 městech. Farma v jeskyni je držitelem mnoha mezinárodních i českých ocenění, z nichž nejprestižnější je Evropská cena Nové divadelní reality pro režiséra Viliama Dočolomanského, který se tak stal jejím jediným českým držitelem. Další ocenění jsou: Total Theatre Award, The Grand Prix Golden Laurel Wreath Award, A Fringe First Awards, Cena magazínu Respekt za nejsilnější taneční představení, Cena Sazky za nejlepší pohybové představení, hlavní cena Veljka Maricice atd. V letech 2011 až 2014 byl soubor opakovaně nominován na Státní cenu Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti divadla.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV