Michal Kobza: Pravdoláskaři a pravicoví voliči na rozcestí

04.05.2015 14:31

V podzimním měsíci roku 2009 se v naší zemi začala profilovat s veřejnoprávními médii v zádech nová formace liberálně-konzervativně smýšlejících lidí, vyznačujících se v řadě případů dobrým finančním zázemím, jistým druhem sebevědomí a agresivitou vůči politickým protivníkům i občanům jiného názoru, která nemá nic společného se slušností a noblesou, které tito zástupci pražské ale i mimopražské „smetánky“ údajně vyznávali.

Michal Kobza: Pravdoláskaři a pravicoví voliči na rozcestí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Kalousek

Centrálním mozkem strany TOP 09 se stal politický matador Miroslav Kalousek, v jehož hlavě se zrodil plán na založení nové pravicové strany, která navázala spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí. Do popředí byl vystrčen líbivý monarcha, hajný a pohádkový dědeček v jedné osobě, v současnosti téměř nemluvný, nebo jen mumlající vetchý stařík a vadnoucí ikona strany Karel Schwarzenberg.

Hlavním ideologickým směrem tohoto uskupení se stal pravicový konzervatismus a převážně antikomunismus, který vykrystalizoval až v ostrý atak a zastrašování voličů demokratické levice a občanů svobodného myšlení.

Představitelé „pravdy a lásky“, jak se tato elita českého národa ráda označuje, nastolila svůj vlastní svět pravd a „humanitárního bombardovaní“. Bohužel nemůžeme v žádném případě hovořit o racionálním a pragmatickém chování, které by napomohlo posunout naši republiku o několik kroků vpřed. Řada jejich čelních představitelů i sympatizantů je orientována zejména na vlastní finanční prospěch s velkou mírou lhostejnosti k slabším jedincům a k netoleranci lidí, kteří nevykazují vyšší společenský žebříček, nebo stejné hodnoty.

Dalším mottem této zajímavé politické platformy, která převážně těžila ze zklamaných pravicových voličů, se staly neustále stejné a dokola omílané věci. „Všichni mají stejnou startovací čáru“. „Práce je dost a ten, kdo z jakéhokoliv důvodu nenalezne práci, je neschopa či hlupák“. Pravděpodobně se nikdo z nich nebyl podívat na vyloženě směšné nabídky úřadů práce a o jejich finančním ohodnocení nebudeme raději hovořit vůbec. Zkreslené údaje o počtech nezaměstnaných lidí hovoří také za své.

Ukazatelem této skupiny voličů bylo nadále grandiózní umění radikálně rozdělovat českou veřejnost, která vyplula viditelně na povrch při volbě českého prezidenta, při níž byly občanům podsouvány převážně americké hodnoty expanzivních válek a nutností umisťovat základny NATO na našem území, i když si to převážná část české veřejnosti nepřeje. Tito političtí „nadlidi“ s podporou médií, zástupy „talentovaných“ umělců a podnikatelů ovládli politický prostor na několik let dopředu a dávali veřejně najevo, co si myslí celkově o sociální politice a podpoře lidí v nouzi.

Důvodem, proč se k této problematice voličů pravdy a lásky a takzvaných havlových dětí vracím, je zajímavý fakt a okolnosti, které se začínají odehrávat na současné politické scéně, kdy se zřejmě novému politickému hnutí v čele s Andrejem Babišem daří přetahovat část středo-pravicových, ale i pravicových pravdoláskařských voličů prahnoucích po penězích a vlastním úspěchu na svou stranu. V minulosti mediálně do nebes vynášení představitelé pravice jednoduše ztrácejí proti Babišovi dech a tah na branku.

Bývalý spolupracovník StB, miliardář a politik Andrej Babiš přestává vadit řadě lidí, kteří v minulosti volili právě TOP O9, ODS či VV, neboť se stává idolem úspěchu, peněz a moci. Firmě jako stát i jeho voličům zajisté peníze smrdět nebudou a tak zde můžeme exemplárně vidět, jakým směrem se bude v budoucnosti profilovat část voličů pravice. Tato zajímavá analýza ukazuje pravdu, že i bolševické peníze začínají jistým skupinám ohánějící se Havlovým odkazem vonět.

Vytrácí se zde jeden z hlavních bodů, na kterém byla postavena ideologie vymezování se stran TOP 09 a ODS a tou byl do značné míry antikomunismus, kterým byli často atakováni i zástupci levice nevyznávající komunistickou politiku. Antikomunismus se tak paradoxně pro mnohé pravicové voliče stává vyčpělé téma, které přestává fungovat. Hnutí ANO okouzlilo rovněž mnoho voličů do třiceti let, kteří jsou lehce oslovovaní miliardovým úspěchem charizmatického politického podnikatele a normalizační pojmy nemají již v paměti.

Andrej Babiš se také do jisté míry stává dalším novým sofistikovanějším sběračem rozhněvaných voličů, kteří nepřestali hledat svého nového spasitele, protože Topolánkova i Nečasové vláda exemplárně selhala. Z části mu to usnadňuje jeho role úspěšného feudalisty, který - jak o sobě Babiš říká, nekrade a řídit firmu jako stát bude zajisté prospěšné pro všechny občany republiky.

A nebo to bude mít přínos pouze pro jeho aktivity spjaté s Agrofertem a jeho penězovody spřízněných podnikatelských subjektů? Každý soudný člověk musí vědět, že pro podnikatele je důležitý zisk a výkon jeho poddaných zaměstnanců, nic ostatního je zajisté zajímat nebude a tak prosperita státu a řadových občanů odezní do ztracena.

Z dalších faktorů, které mu nahrávají do karet jsou jím vlastněná média, které Babiš koupil jako další článek mozaiky zapadající do jeho neustávající politické kampaně. Téměř bezedné finanční prostředky mu snadno pomáhají do jeho hnutí natahovat další nové osobnosti, které jsou silně podporovány jeho médii. Tyto „politické“ osobnosti se tak vlastně stávají pouhými lokaji gigantické firmy Agrofert.

Před několika dny Andrej Babiš označil ve sněmovně a následně ve všech vlastněných i spřátelených médiích Miroslava Kalouska za „lháře, tuneláře, zloděje a symbol korupce“. Smutným faktem je, že v současné době je to právě provařený Kalousek, který jako jediný vystupuje v ostré rétorice proti Babišovi, a stává se tak poslední opozicí na české politické scéně, neboť ostatní hráči ve sněmovně pouze pasivně čekají na jistou volební porážku a nepouštějí se do výraznějších konfrontací. Kalousek má ale v řadě případů pravdu, například v problematice střetu zájmů a miliard za biopaliva, které si Babiš pravděpodobně v tichosti odsouhlasí.

Naskýtá se zde spíše jiná otázka, zda Kalouskovy útoky bude brát ještě vůbec někdo vážně, neboť ostatní politické strany se pomalu stávají přihlížejícím článkem Babišova impéria a Kalousek zůstává osamocen na potápějící se lodi. Zničená ODS je již zcela mimo hru a další političtí hráči v současné době na Babiše prostě nemají.

Publikováno se souhlasem vydavatele 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vasevec.cz

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Richard Seemann: Poslední večeře Merkelové v Paříži

7:37 Richard Seemann: Poslední večeře Merkelové v Paříži

Německá kancléřka Angela Merkelové se setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na prac…