Jeden ze sportovců zbil svoji snoubenku do bezvědomí – zachytila to kamera ve výtahu. Jiný zbil klackem své čtyřleté dítě. Další je podezřelý, že „hlavičkou“ zlomil nos své přítelkyni... Ray McDonald byl zadržen doma a je podezřelý z napadení své přítelkyně. Nebyl zatím ale odsouzen a tak ho jeho tým krátce poté nasadil do zápasu.
Nic se nezmění
Byl to slavnostní zápas – první ligový zápas na novém stadionu. Za soupeře hrál Brandon Marshall, který byl za domácí násilí zatčen třikrát a obviněn mnohokrát. Přišlo přes 70 tisíc diváků, přes dvacet milionů lidí se dívalo na televizi. Přímo na stadionu inzerují firmy typu Intel, Visa, Toyota a stadion se jmenuje Levi´s Stadium. Hlavním partnerem NFL je Anheuser-Busch s kontraktem v hodnotě přibližně 200 milionů dolarů.
Sportovní reportér The New York Times John Branch píše, že si můžeme zkusit představit, že lidé přestanou na stadiony NFL chodit, že televizní stanice přestanou zápasy přenášet, že města odmítnou kluby hostit, že Anheuser-Busch přestane na stadionech prodávat pivo a inzerovat... Ale že se nic z toho nestane a všichni to dobře vědí.
Žádná z velkých firem nebude NFL bojkotovat a neučiní to ani politici, protože fanoušci představují příliš zajímavou a mimořádně velkou cílovou skupinu spotřebitelů a voličů. A fanoušky nějaký ten další skandál neodradí, ten sport je přece na násilí založený a díky tomu je tak vzrušující. Ostatně: Od roku 2000 byli hráči z kriminálních činů obžalováni nebo dokonce za ně byli uvězněni v 732 případech.
A klasický fotbal?
Spojení s násilím a kriminalitou ovšem není výsadou amerického fotbalu. „Klasický fotbal“ v Evropě a Jižní Americe na tom není o mnoho lépe. Originální průzkum ve Velké Británii například ukázal, že po každém zápase anglického týmu na mistrovství světa – předmětem zkoumání byly tři šampionáty od roku 2002 -- prudce stoupá počet případů domácího násilí. A to v případě, že Anglie prohraje – cca o 30% - i v případě, že vyhraje – cca o 28%.
V Brazílii zemřelo na stadionech mezi lety 1999-2008 v důsledku násilí 49 lidí. A od té doby se situace nezlepšila, jak o tom svědčí například přestřelka „fanoušků“ v Sao Paulu před dvěma lety, při níž jeden člověk zemřel. A brazilský fotbalový týdeník Lance! odhaduje, že od roku 1988 bylo v souvislosti s fotbalovým násilím zabito 155 lidí a stále častěji se kolem fotbalu objevují střelné zbraně a gangy. Střelba se ale nevyhýbá ani Evropě. Nedávno, v květnu, po sobě například stříleli „fanoušci“ Neapole a Florencie před finále italského poháru.
Na „měkčí“ kvality fotbalové kultury upozorňuje britská kauza ve stylu „Ivánku, kamaráde“. Sportovní ředitel a trenér týmu Crystal Palace si vyměňovali textové zprávy plné rasismu, homofobie, sexismu. A autor, který vystupuje pod pseudonymem „Tajný fotbalista“, tvrdí, že podobný obsah má 90% všech emailů a zpráv odeslaných mezi lidmi, kteří mají co společného s fotbalem.
Vysoce pravděpodobné je ovšem to, že kultura fotbalu se nezmění. Ani toho evropského. A že lidé nepřestanou chodit na stadiony, sledovat fotbal v televizi a velké firmy nepřestanou do fotbalu lít reklamní peníze.
A společnost?
Fotbal, ať v tom či onom provedení je symbiózou byznysu, určitého pojetí politiky – dotujeme pro vás stavbu stadionů, kluby, výchovu hráčů... -- a davového primitivismu. Jistě, neříkám, že každý, kdo chodí na fotbal, nebo ho sleduje v televizi, je primitiv. Připadá mi jen, že fotbal je dobrým symbolem pro určitý úhel pohledu na současnou společnost. Zjednodušeně řečeno: Je možné ji posunout k lepšímu, když lidé spíše chodí obdivovat násilníky na stadiony, než k volbám? A když mnozí považují fotbalové výsledky za důležitější než výsledky voleb?
Jistě, dá se tu mluvit o odcizeném Systému, o krizi politiky, demokracie a všeobecné krizi společnosti a nutnosti Systém změnit. Je ovšem otázka, zda si jakýkoli Systém může poradit s tou masou primitivů. Respektive: Měli jsme tu už i systémy, které chtěly masy povznášet a vzdělávat. Které ohlašovaly příchod „nového člověka“. Ale nedopadly právě nejlépe. Ani ty masy. Ten současný převažující systém, neoliberální kapitalismus, se nikoho povznášet nesnaží a realisticky, nebo cynicky bere lidi takové, jací jsou – jako v průměru a většinou primitivy, kteří se chtějí mít bezprostředně dobře, nějaké větší myšlenky a ideály a emoce je příliš nevzrušují, respektive si je nahrazují například na sportovních stadionech.
Dá se s tím něco dělat? Změní se spolu se „Systémem“ také lidé? Vytváří si Systém lidi ke svému obrazu a pro své potřeby? Nebo prostě máme právě takový „Systém“, jaký si zasloužíme a každá změna bude jen nějaká novou variantou na téma manipulace primitivní masy?
Je to nepochybně jen jeden úhel pohledu a je to jistě zjednodušené, elitářské a příliš skeptické přemýšlení o současné společnosti. Nicméně, zatím se zdá být jisté, že se nic nemění na tom, že většinou nevyužíváme své moci ani jako občanů, ani jako spotřebitelů, abychom si na politicích a firmách vymohli, co považujeme za lepší, než je současný stav.
Zdá se, jakoby nám stačilo dívat se na to, jak se na hřišti perou chlapíci, kteří doma tlučou své ženy a děti.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
_635791562425336712.jpg&id=106679)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
