Inflace

Ceny v květnu utekly od hrozby deflace. Meziročně vzrostly o čtyři desetiny procenta, a vzdálily se tak deflačnímu útesu, u kterého stály poslední čtyři měsíce. I v meziměsíčním srovnání se ceny mírně zvedly, i když jen o desetinu procenta, kterou spotřebitelé pravděpodobně nezaznamenají. Pro zastánce intervenčních opatření to je dobrá zpráva, protože konečně dochází k efektu, na který se dlouho čekalo. Mírná inflace by měla pokračovat i v dalších měsících. Výhled do konce roku je přitom na rostoucí ceny až k úrovni dvou procent. To ale není zásadně vysoká hodnota. Inflaci by měly odpovídat i rostoucí mzdy. K růstu cen přispěje i pozvolně rostoucí poptávka domácností. Cílový stav růstu cen dvou procent tedy není zásadní růst, který by ohrožoval spotřebitele.

Největší vliv na výslednou hodnotu inflace měly potraviny, které tentokrát v procentuálním růstu předčil alkohol a tabákové výrobky. Ceny potravin rostly v květnu o dvě a půl procenta. I když jde v pohledu průměrné inflace o nadprůměrný růst, tak z pohledu vývoje cen potravin v posledních měsících jde spíše o zlepšení. Ještě v březnu totiž rostly ceny potravin o 3,7 %. Na výsledný růst cen měly tentokrát vliv i ceny v bydlení. I když zde stále klesají ceny oproti loňskému roku, tak již ne tak rychle jako v minulých měsících. Meziročně totiž rostly ceny nájemného, vodného a stočného. Přesto to vliv poklesu ceny elektřiny a zemního plynu nevyváží, a proto i po zbytek roku bude vliv sekce bydlení na inflaci záporný.

Po dlouhé době začaly růst ceny v sekci dopravy. Je to dané primárně cenami pohonných hmot, které i díky vývoji v loňském roce byly tentokrát dražší o 1,9 %. Ceny pohonných hmot byly letos v pointervenčním období relativně stabilní a neprodělávaly žádné zásadní výkyvy. Až v posledních týdnech začaly ceny výrazněji růst.