Posilvestrovské zprávy jsou u nás každý rok jako přes kopírák: Pár vloupaček, několik vážných zranění způsobených pyrotechnikou a zvýšený výskyt agresivních opilců v ulicích. Nic příjemného. To francouzské ministerstvo vnitra si letošní novoroční „oslavy“ nemohlo vynachválit. Oproti loňskému roku, kdy o silvestrovské noci shořelo 1067 automobilů, jich letos podlehlo plamenům pouhých 940. Popelnic hořelo jen několik tisíc a i pouličních rvaček bylo o něco méně. Vražda jen jedna, nedaleko Eiffelovy věže. 308 zatčených.

To je jistě skvělá bilance, na kterou může být kdejaký multikulturalista hrdý (zájemce o bližší podrobnosti, fotografie a videa ze silvestrovské Francie odkazuji na tuto stránku). Takže by bylo dobré, kdyby o těchto číslech přemítal i čaroděj s veřejným míněním Jan Hartl, jenž spolu s údajným odborníkem na mezináboženský dialog Tomášem Halíkem plédoval v čase adventním u televizního Moravce za co největší příliv muslimských uprchlíků do České republiky.

Jak neutralizovat opozici

Dění ve Francii však se zájmem sledujeme nejen pro to, že lze na něm dobře ilustrovat zvrácenost multikulturní utopie, ale i pro záblesky naděje z rostoucího hnutí odporu vůči  sociálnímu inženýrství prezidenta Hollanda a jeho vlád (ne že by ty předchozí byly o mnoho lepší).

Podle Laurenta Brice, dalšího z představitelů FN, Marine Le Penová, jež je v morálně kulturních otázkách o poznání liberálnější, než její otec a bývalý vůdce strany Jean Marie Le Pen, se stává „ikonou pro homosexuály, neidentifikující se s politickou levicí“.