Michal Semín: Nejvydařenější analýza současných úpadkových procesů ve společnostech Západu

13.03.2017 12:00 | Zprávy

Recenze knihy Aleše Valenty Jeden rok konzervativní publicistiky

Michal Semín: Nejvydařenější analýza současných úpadkových procesů ve společnostech Západu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Michal Semín

Publikace Aleše Valenty Jeden rok konzervativní publicistiky je v mnoha ohledech zřejmě nejvydařenější analýzou současných úpadkových procesů ve společnostech Západu, jaká kdy u nás vyšla. Navazuje na o něco starší a neméně významné publikace téhož vydavatele (IVK) věnovaných migraci (Stěhování národů, Unie ve víru migrační krize) a neblahému společenskému vývoji v naší zemi v důsledku nástupu ideologií a politických programů, neslučitelných s hodnotami svobody a přirozeného řádu (Česká republika na rozcestí). Ve své reflexi příčin dnešního stavu jde však ještě o nějaké to patro níž, k příčinám intelektuálním a duchovním. Ale o tom až později.

Na prvních recenzních řádkách chci být poněkud osobní. Znám se s Alešem Valentou z doby, kdy jsme byli oba členy Občanské demokratické aliance. Spojuje nás však i to, že jsme z této strany ještě v době, kdy aktivně působila v české politice, vystoupili. Stalo se tak poté, co jsme nedokázali zabránit tomu, aby se jí deklarované konzervativní postoje nestaly pouhou fasádou, za níž se cihlu po cihle budovala instituce, poplatná ideologiím a procesům, jež tak pregnantně pranýřuje Valenta ve svých textech.

Základem publikace Jeden rok konzervativní publicistiky jsou články, jež vyšly na portálu Neviditelný pes, v časopise Kontexty a Literárních novinách. Jsou rozděleny do tří oddílů, zachycujících popisované a hodnocené jevy a události induktivně – od konkrétního k obecnému.

Východiskem je aktuální situace v Německu, nahlížená v kontextu sebezničujícího demografického a kulturně-civilizačního experimentu, probíhajícího pod neutrálním označením „migrace“. Autorova volba Německa přitom neplyne jen z faktu, že je vynikajícím znalcem tamějších poměrů, publicistiky i samotného jazyka našeho největšího souseda, ale především z důvodu jeho politického a hospodářského významu pro celou Evropu a jeho mocenského postavení v rámci EU. Valenta vidí za kulisy mediálním mainstreamem interpretované vnitroněmecké politiky, v níž nalézá nejeden rys, typický pro totalitní režimy. Jak je to možné?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

EP

Tvrdíte, že se s politiky z frakce, kterou založil Babiš nikdo nebaví. Ale pokud je někdo legitimně zvolen, neměla by bát snaha politiků spolu pak jednat? Ať se mi to třeba libí nebo ne, každý přeci hájí své voliče a každý by tak měl být minimálně vyslyšen. Ale obecně mi přijde, že celá EU má do jed...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Zapomeňte na euro. Nejdříve v roce 2034

11:35 Dominik Rusinko: Zapomeňte na euro. Nejdříve v roce 2034

Do otevření volebních místností v Česku zbývá přesně týden. K vítězství, zdá se, směřuje hnutí ANO.