Andrej Babiš je vskutku svérázným strážcem naší státní pokladny. Z peněz, jež do ní z našich výdělků a nákupů proudí, financuje přípravu „sexuálních asistentek“ v domech pro seniory a mentálně postižené. Organizaci „Rozkoš bez rizika“ poslal za tímto účelem dva milióny z našich daní. Za tyto peníze proběhne ve spolupráci se švýcarskými experty několik „workshopů“ a jedna celonárodní konference. Jak takové „pracovní“ semináře asi budou vypadat, si můžeme snadno domyslet.

Kolektivní neziskový pasák

Na celé věci je vůbec mnoho zvráceného. Na prvním místě platí, že organizace, jež má mezi svými hlavními cíli „zlepšení postavení sexuálních pracovnic ve společnosti“, by ve slušném státě na žádné peníze z veřejných rozpočtů pochopitelně nedosáhla. Rozkoš bez rizika, jež u nás působí od roku 1992, slouží zdejším prostitutkám jako kolektivní „neziskový“ pasák. Od provozování prostituce prodejné ženy neodrazuje, pouze se jim snaží zlepšit „pracovní“ podmínky.

Je neuvěřitelné, že občanské sdružení, jež se ze své podstaty pohybuje v prostředí kriminálního podsvětí, má volný přístup do českých škol. Z jeho internetových stránek se dočteme, že obsahem nabízeného školního programu pro děti je „osahávání pomůcek k bezpečnějšímu sexu (kondomy, orální roušky, lubrikační gely, femidon) a různých druhů antikoncepce (tělísko, tablety). Dále čteme: „Zároveň dětem demonstrujeme, jak se všemi těmito pomůckami zacházet tak, aby je opravdu chránily. Máme zkušenost, že si děti často ani neumí správně nasadit kondom.“ A na závěr věta, z níž každým slušným rodičům musí již předem běhat mráz po zádech: „Tvrdíme, že na žádném jiném typu školení toto děti neuvidí a ani se to nedozví.“

Státní bordel a Norské fondy

Ministerstvo financí není jediný státní úřad, který tyto extrémistické aktivity finančně podporuje. V roce 2014 se na činnosti Rozkoše bez rizika podílely i Ministerstvo práce a sociálních věcí, vedené neomarxistkou Marksovou-Tominovou, bojující za práva norských pěstounů na norským státem uloupené české děti, Ministerstvo zdravotnictví, jež patrně potřebuje vykázat nutnost navýšení prostředků na boj s pohlavními nemocemi, či Městská část Praha 2, v jejímž čele stojí iniciátorka adopcí dětí homosexuálními páry Jana Černochová z bezpohlavní ODS.