Ve středu uplynulo 98 let od chvíle, kdy se třem fatimským pasáčkům – Lucii, Hyacintě a Františkovi – poprvé zjevila Panna Maria. Žena, jejímuž dějinotvornému poselství zasvětil svůj život P. Nicolas Gruner, o jehož životě a náhlé smrti jsme rozjímali minulou neděli. P. Gruner věděl, že bude-li šířit fatimské poselství v jeho autentické podobě, bez revizionistických úprav a falešných výkladů, nebude mít v modernismem infiltrované církvi na růžích ustláno. Čím je toto poselství tak kontroverzní, že vede mnohé církevní hodnostáře k tomu, že o něm buď zcela mlčí, nebo jeho význam překrucují?

Slepí vedou slepé

Jednu z možných odpovědí lze najít ve výrocích sestry Lucie. Tato nejdéle žijící vizionářka, jež zemřela teprve před deseti lety v karmelitánském klášteře v portugalské Coimbře, se ve svých dopisech několikrát zmínila o tom, že žijeme v době, pro níž je typická „ďábelská dezorientace“.

Jde o dopisy z přelomu 60. a 70. let, tedy z let, kdy byly v církvi zaváděny liberální reformy v mnoha ohledech přelomového II. vatikánského koncilu. Že svým hodnocením doby nemířila do oblasti světské politiky, ale do řad církevní hierarchie, je zřejmé nejen z kontextu oněch dopisů, ale i z opakovaných poznámek o tom, že v pokoncilní církvi slepí vedou slepé. Není divu, že si tím v řadách progresivně laděných stoupenců koncilové revoluce mnoho sympatií nezískala. Je také mimo jakoukoli pochybnost, že výrazem „ďábelská dezorientace“ nepopisovala sestra Lucie stav bádání o fatimském zjevení, ale celkové směřování církve.

Francouzská revoluce v církvi

Při hlubším seznámením se s průběhem i obsahem fatimského zjevení Panny Marie totiž nelze nedojít k závěru, že poselství koncilu a poselství z Fatimy mají zcela protikladné vyznění. Zatímco ideologie koncilové reformy relativizuje pravdy víry, mění po dlouhá staletí ustálené obyčeje či bohoslužebné obřady a smiřuje se s moderním světem (progresivní kardinál Suenens označil koncil za Francouzskou revoluci v církvi) vše, co patří k obsahu fatimských zjevení, tradiční katolické postoje, progresisty odmítané, naopak posiluje.

Peklo není z pohádky

Uveďme alespoň několik důvodů, proč modernistům při sebemenší zmínce o důležitosti fatimského poselství pro církev i celý svět vyskáčou na těle pupínky. Toto církví uznané mariánské zjevení důrazně upozorňuje na závažnost hříchu a nezbytnost pokání. Přitom hříchem nemyslí netřídění odpadků či kouření, ale dnes tak široce rozšířené „samozřejmosti“, jako jsou braní Božího jména nadarmo, zanedbávání modlitby či hříchy proti čistotě.