Šlo o to, že východoněmečtí novináři Heynowski a Scheumann se inkognito vloudili k bonnské věštkyni Buchele a pohovořili s ní o tom i o onom (pocházela z cikánského kmene Sintů a narodila se jako Margarethe Mersteinová v Sársku). Natočili u ní reportáž, o které vyšel článek v reprezentativním magazínu DDR-Revue na křídovém papíře. Tento magazín jsme využívali jako učební pomůcku.

Novináři se mimo jiné dozvěděli, že k Buchele si „chodí pro rozumy“ i poslanci Spolkového sněmu, mezi nimi i jeho předseda Gerstenmeier. To mně připadlo přehnané, v dnešní hantýrce jako fake news a v tomto smyslu jsem se i v debatě s paní lektorkou vyjádřil. V rámci delší diskuse se mně dostalo shora uvedené odpovědi.

Měli pravdu

Po padesáti letech ovšem musím uznat, že jsem paní lektorce i dvojici enderáckých novinářů v tomto bodě křivdil a že návštěvy západoněmeckých politiků u paní Buchely nebyly „vycucány z prstu“, ale odehrát se mohly. Dnes si můžeme vygooglovat, že Buchelu měl navštívit dokonce první spolkový kancléř Konrád Adenauer, kterému prý předpověděla vítězství ve volbách v roce 1953). Ve Wikipedii se však konstatuje, že právě tato návštěva není nikde doložená.

V naší tehdejší společnosti řízené podle vědeckého světového názoru bylo něco takového nepředstavitelné. Když ale toto řízení po Listopadu 1989 odpadlo, vyskytly se obdobné jevy i u nás, viz ministra obrany/astrologa Baudyše.