Přečetl jsem si texty, které pojednávaly o mně a našel jsem tolik nesrovnalostí, že mně to vyděsilo. Nahlédl jsem i do dalších textů, i tam jsem našel řadu podivných informací o kterých si však neodvážím zmiňovat, poněvadž si nejsem jist.

Co se týká mého vlastního života, tam je to jiné. Prožil jsem bouřlivý a komplikovaný život a některé věci si nepamatuji, ale většina v knize zmiňovaných informací je dohledatelná a nemusím se tak spoléhat jen na svojí paměť.

Je-li zbytek knihy zpracován podobným způsobem, lze knihu vnímat jako román s autorskou licencí, ale rozhodně ne jako vědeckou studii. Do té má opravdu daleko a to jak strukturou, tak konkrétností údajů.

Jeden z mých známých z oblasti undegroundu, který znal a obdivoval Ivana Jirouse, prohlásil – je „přemagorováno“. S tím nelze než souhlasit, poněvadž vyšlo mnoho „oslavných“ publikací nevalné hodnoty.

Vnímat totalitu jako Magorovu dobu je urážkou těch, kteří žili svůj život jinak než Magor Jirous. Jirousův osud nebyl osudem bojovníka proti komunismu, ale osudem zoufalce, který propadal alkoholu a zvykl si, sám jednooký, stát v čele slepců.