Vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava bylo přímým důsledkem Mnichovské dohody ze 30. září 1938, která byla uzavřena mezi Německem, Itálií, Velkou Británií a Francií. Československo mělo podle ní odevzdat své pohraniční oblasti nacistickému Německu, které jen o několik měsíců dříve anektovalo sousední Rakousko.
Prezidentu Edvardu Benešovi se dodnes často vytýká, že na podmínky, které byly dány Mnichovskou dohodou, nakonec přistoupil. Tato kritika se však jeví jako neoprávněná, uvážíme-li, v jak obtížné situaci se Československo nacházelo. Sám Beneš navíc krátce po podpisu Mnichovské dohody abdikoval, čímž dal jasně najevo svůj nesouhlas s tehdejším politickým vývojem v Evropě.
„Osekané“ Československo se rázem stalo pro Německo a jeho spojence velmi snadnou kořistí. Po odtržení Sudet a následně Slovenska (k čemuž došlo 14. března 1939) už neexistoval prakticky žádný způsob, jak se účinně bránit. Příjezd německých vojsk do Prahy tedy nebyl selháním Benešova nástupce Emila Háchy a československé vlády, ale míru, který byl uzavřen po první světové válce.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
