Milan Mundier: Za léta 1939–1945 se Češi rozhodně nemusí stydět

15.03.2019 14:57 | Zprávy
autor: PV

Události 15. března 1939 znamenaly konec samostatného Československa a současně začátek šest let trvající nacistické okupace. Pravdu má ten, kdo období Protektorátu označuje za jedno z nejtemnějších období naší historie. Skutečnost, že započalo zhruba 20 let po vyhlášení samostatného Československa, pak můžeme označit za velmi smutný dějinný paradox.

Milan Mundier: Za léta 1939–1945 se Češi rozhodně nemusí stydět
Foto: archiv redakce
Popisek: Nešťastný prezident Emil Hácha

Vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava bylo přímým důsledkem Mnichovské dohody ze 30. září 1938, která byla uzavřena mezi Německem, Itálií, Velkou Británií a Francií. Československo mělo podle ní odevzdat své pohraniční oblasti nacistickému Německu, které jen o několik měsíců dříve anektovalo sousední Rakousko.

Prezidentu Edvardu Benešovi se dodnes často vytýká, že na podmínky, které byly dány Mnichovskou dohodou, nakonec přistoupil. Tato kritika se však jeví jako neoprávněná, uvážíme-li, v jak obtížné situaci se Československo nacházelo. Sám Beneš navíc krátce po podpisu Mnichovské dohody abdikoval, čímž dal jasně najevo svůj nesouhlas s tehdejším politickým vývojem v Evropě.

„Osekané“ Československo se rázem stalo pro Německo a jeho spojence velmi snadnou kořistí. Po odtržení Sudet a následně Slovenska (k čemuž došlo 14. března 1939) už neexistoval prakticky žádný způsob, jak se účinně bránit. Příjezd německých vojsk do Prahy tedy nebyl selháním Benešova nástupce Emila Háchy a československé vlády, ale míru, který byl uzavřen po první světové válce.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.

Ing. Michael Canov byl položen dotaz

Ústava

Podle vás by se kvůli jmenování ministrů prezidentem Ústava měnit neměla. Chápu vás dobře? V čem by vyjasnění bylo na škodu? A je teda fakt, že i když se problém řeší opakovaně, u Ústavního soudu to nikdy neskončilo. Proč myslíte, že tomu tak je? A na čí straně je podle vás pravda? Musí nebo nemusí ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Pokrytci a farizejové k sankcím s Ruskem v Bruselu

15:26 Jiří Halík: Pokrytci a farizejové k sankcím s Ruskem v Bruselu

„Povídal“ jsem si na téma sankcí s umělou inteligencí. Co mě k tomu vedlo? Článek redaktorů Lenka Ko…